Marnotratná.

Adolf Heyduk

Jak z Vesnina klínu slunné vnady, květ se rojil z chrámu děvčat mladý; všecky s slunným zrakem, růžným rtíkem, a já přec jsem poznal okamžikem ve všem roji děvče osiřelé po dvou očích, jako z krve vřelé, po šátečku, který v ruce neslo; vždyť do něho na sta perel kleslo. Tisíce než perel takto zmaří, k jejímu si zajdu hospodáři, za ženu ji pěkně budu prosit, půjde-li, pak nesmí perel rosit; zlíbám ji je s líce v každém trudu, nad bohatce bohatějším budu.

Patří do shluku

poupě, růž, růže, květ, vesna, polibek, jaro, zkvést, pel, zulíbat

439. báseň z celkových 803

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Pro zvadlý květ... (František Serafínský Procházka)
  2. NÁVŠTĚVA (Otakar Theer)
  3. Uvadla růže... (Augustin Eugen Mužík)
  4. Na stromě matčině v slizkém sladovém obalu (Josef Holý)
  5. SLOKY. (František Kvapil)
  6. Když jasmín kvetl – (Bohumil Forman)
  7. Touha políbení. (Adolf Heyduk)
  8. Tak se sladce neviňoučká smála, (Josef Holý)
  9. Šli jsme spolu, nikdo nemluvil, (Josef Holý)
  10. KVĚTY!... KVĚTY... KVĚTY!... (Emanuel Čenkov)