Před hajnicí.

Adolf Heyduk

Měl hajnici svou na samotě(J4f) žil v důlu dál byl vrchů týn(J4m) kmen pohmoždil ho v bouřné zlotě(J4f) teď kmetovi byl otcem syn(J4m) však teskno bylo hlavě staré(J4f) vždy o něco se bál až leh(J4m) a svět když kráčel v stopy jaré(J4f) tu nejvíc tajil se mu dech(J4m) Z niv jaro dýše li a lad(J4m) svět celý mládne zas(J3m) a tomu jejž má Pánbůh rád(J4m) vždy pošle něco v čas(J3m) Vždy radost zjevila se v líci(J4f) svit jara síň kdy pokropil(J4m) i dal se nésti před hajnici(J4f) sám k chůzi neměl tolik sil(J4m) Ven ven chci zase k svému buku(J4f) juž dávno po něm touží hled(J4m) a syn a snacha tuží ruku(J4f) děd s vnoučkem na lávku si seď(J4m) Z niv jaro dýše li a lad(J4m) svět celý mládne zas(J3m) a tomu jejž má Pánbůh rád(J4m) vždy posle něco v čas(J3m) Zde posedíme sobě trošku(J4f) tak dědoušek vzduch vlah a čist(J4m) leč slab můj zrak nuž pověz hošku(J4f) juž na buku li pučí list(J4m) Buk vyhání A což pak jíva(J4f) Je plna rozkypělých šťáv(J4m) Však osyka Ta stále zpívá(J4f) že kočiček má velký dav(J4m) Z niv jaro dýše li a lad(J4m) svět celý mládne zas(J3m) a tomu jejž má Pánbůh rád(J4m) vždy pošle něco v čas(J3m) To slyším rád můj zlatovlasý(J4f) však jakpak dub Ten ještě hol(J4m) No takové li budou časy(J4f) hned zpupenatí každý stvol(J4m) A jak pak na Boubínu skráni(J4f) mluv roztaven li drahý kov(J4m) a zpět li přišly za svítání(J4f) zas vlašťovičky pod náš krov(J4m) Z niv jaro dýše li a lad(J4m) svět celý mládne zas(J3m) a tomu jejž má Pánbůh rád(J4m) vždy pošle něco v čas(J3m) No dědoušku hor skráň se nítí(J4f) však prostonal jste roku půl(J4m) kam dohlídnu je všude kvítí(J4f) vrch vřesem bují travou důl(J4m) sbor pěnkav s buku na buk letí(J4f) je smavý modrooký den(J4m) včel plno bzučí v kyprém snětí(J4f) a klen je pyšně rozložen(J4m) Z niv jaro dýše li a lad(J4m) svět celý mládne zas(J3m) a tomu jejž má Pánbůh rád(J4m) vždy pošle něco v čas(J3m) Však vlašťovičky divno věru(J4f) ty nejsou tady doposud(J4m) snad přilétnou až v ranním šeru(J4f) Snad hochu snad Mne jímá trud(J4m) Víš loni nepřišly nám taky(J4f) v to prázdné hnízdo tam v ten kout(J4m) Bůh babičce tvé zavřel zraky(J4f) a mně rozkázal ulehnout(J4m) Z niv jaro dýše li a lad(J4m) svět celý mládne zas(J3m) a tomu jejž má Pánbůh rád(J4m) vždy pošle něco v čas(J3m) To vždycky znamením mi platí(J4f) jsem zkušen toho drahně let(J4m) že vlaštovky když v dům se vrátí(J4f) i štěstí přivádějí zpět(J4m) tak zase ne Děd hlavu kloní(J4f) a vzpírá třesoucí se páž(J4m) slz příval z očí se mu roní(J4f) ret šepce Bože otče náš(J4m) Z niv jaro dýše li a lad(J4m) svět celý mládne zas(J3m) a tomu jejž má Pánbůh rád(J4m) vždy pošle něco v čas(J3m) V tom slyš cos šumně vzduchem pílí(J4f) a přímo hajnice kde lem(J4m) dvé vlaštoviček touže chvílí(J4f) níž s jemným klesá štěhotem(J4m) aj hle teď kolem domku krouží(J4f) a dovnitř záprsně kde roh(J4m) tu jako zděšen hruď se ouží(J4f) Jsou zde jsou zde si výská hoch(J4m) Z niv jaro dýše li a lad(J4m) svět celý mládne zas(J3m) a tomu jejž má Pánbůh rád(J4m) vždy pošle něco v čas(J3m) Kdo co je zde děd chvatem ptá se(J4f) a stará pozvedá se hruď(J4m) Aj naše vlašťovičky zase(J4f) Že jsou Bůh velebeným buď(J4m) Vždyť štěstí přišlo zpět mým dětem(J4f) Pán slyšel mne jsem žalu prost(J4m) tak milo s tím se loučit světem(J4f) a vzdech a usnul na věčnosť(J4m) Z niv jaro dýše li a lad(J4m) svět celý mládne zas(J3m) a tomu jejž má Pánbůh rád(J4m) vždy pošle něco v čas(J3m)

Patří do shluku

ptačí, drozd, kyprý, luh, hnízdo, pyl, vřes, sněť, horský, přizdobit

239. báseň z celkových 1107

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Adolf Heyduk)
  2. BĚLA (Adolf Heyduk)
  3. DĚDŮV ODKAZ (Adolf Heyduk)
  4. Rybník pod „Němcem”. (Adolf Heyduk)
  5. None (Adolf Heyduk)
  6. Mráz březnový. (Adolf Heyduk)
  7. Duma o zavražděné vesně. (Adolf Heyduk)
  8. Jihočeské krajinky. (Adolf Heyduk)
  9. None (Adolf Heyduk)
  10. XXXVII. Hluboký, hustý les, (Adolf Heyduk)