Stromy se modlí.

Adolf Heyduk

Šedivé brvy sever stáh’, k odletu ptáci se shodli, šumí to v stromů korunách, každý se tajně modlí: „Paprsku zlatý, o prodli!“ Modlí se listím uvadlým – vyschlými jazyky kmetů: „S Bohem buď, zemi, zdali vím, opět-li za jara zkvetu polibkem Vesnina retu? Nebývá blaze v nitru mém, ze sněhů řeka-li pije, leda když v těsnu květovém pták dětem kolébku vije, na niž je křídlem svým kryje. Vím-li, zda k hnízdu ptáci zas po zimě budou se znáti? Zima se blíží; v krátký čas budu snad na věky spáti v klíně tvém, země, všech máti.“

Patří do shluku

ptačí, drozd, kyprý, luh, hnízdo, pyl, vřes, sněť, horský, přizdobit

575. báseň z celkových 1107

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. XXXII. Vše spalo: (Adolf Heyduk)
  2. 70. Jaro vzniká, aj mhu’ plaší slunce, (Jan Kollár)
  3. KDYŽ VŠECKO KVETE A ZPÍVÁ. (Alois Škampa)
  4. Proslov.*) (Herma Pilbauerová)
  5. Vzhůru! (Adolf Heyduk)
  6. AŤ LEŽÍ! (Jaroslav Vrchlický)
  7. Sněženkám. (Alois Škampa)
  8. SMUTNO. (Adolf Heyduk)
  9. VEČER V LESE. (Adolf Heyduk)
  10. Slunné doby. (Adolf Heyduk)