Zpívající pták.

Adolf Heyduk

Pod okny domu útulek v němž sobě(J5f) druh samotář jsem vyvolil(J4m) co rok si v bezu větevnaté zdobě(J5f) pták hnědokřídlý hnízdo svil(J4m) druh maličký leč nitro se mi chvělo(J5f) když jeho srdce v žluté hrudi pělo(J5f) co vesnou očarován snil(J4m) Skryt v lupenech své ladné písně tvořil(J5f) a zpíval někdy celý den(J4m) tak líbezně že v dumy jsem se nořil(J5f) na křídlech krásy unesen(J4m) a po každé když při okně jsem sedal(J5f) bláh křídlatého básníka jsem hledal(J5f) bych vyslech sladký jeho sten(J4m) Byl přítelem mé duše pták ten žvavý(J5f) a sotva z listí hlavu vznesl výš(J5m) a v zpěv se pustil duši pronikavý(J5f) hned unášel mě ve snů čarnou říš(J5m) že okřáv jeho zvuků jasným tokem(J5f) v noc cesty své jsem hleděl jasným okem(J5f) k svým tužbám mužně kráčeje vždy blíž(J5m) Zpit byl jsem jeho zvučícími divy(J5f) a písní květem v hloubi duše bláh(J5m) leč v jeseni když chlad se vkrádal v nivy(J5f) a v běl se kryly sosny na horách(J5m) jal smutek mě až zpět když přišla doba(J5f) kdy stromy obaluje květu zdoba(J5f) zas mladým vínem šuměl prsou nach(J5m) Vždyť v ňadra stromu zpěvák můj se vrátil(J5f) a v duši vrhal mi svůj zvučný skvost(J5m) až teplodechý den se zase krátil(J5f) a neměl květů luhům pro radost(J5m) tu srdce mé se teskně tetelilo(J5f) vždyť před odletem drobných pěvců bylo(J5f) kde opouštěl mě milý sadu host(J5m) Tak přelétaly léta doby časy(J5f) a v hruď přemnohý ostrý hrot se vbod(J5m) až ztichly mládí hlučné hodokvasy(J5f) a s činů spadl květ než uzrál v plod(J5m) i z přátel mnohých nezbylo mi v žití(J5f) než pták jenž zpěvné nosíval mi kvítí(J5f) když ošetřoval v hnízdě skrytý rod(J5m) Vždy v zakrslého stromu domov milý(J5f) v čas navracel se rád kde ondy žil(J5m) a pěl a nedbal čas že neužilý(J5f) již větví jeho kmene nesvěžil(J5m) spíš že mu vichrem mladé zlámal sněti(J5f) kde skrýval okřídlený poklad děti(J5f) on zpíval přec Či byl to pláč a kvil(J5m) Ba ne ba ne Jen mé se zdálo duši(J5f) že znaveněj vždy slétá na větev(J5m) že srdce záchvěvy mu ňadra kruší(J5f) z nich místo zvuků tryská vřelá krev(J5m) že z písně křišťálu se rubín stával(J5f) čím z číše slz víc život pít mi dával(J5f) až v živé vzdechy proměnil se zpěv(J5m) Snů mladých vůně prchala vždy více(J5f) až rozkoš moje změnila se v žal(J5m) zlý oráč čas mi tajně zbrázdil líce(J5f) a v temnou kštici bílé jíní svál(J5m) a když jsem naposledy v jarní vnadě(J5f) zpěv ptáků slyšel v opuštěném sadě(J5f) jak nářek mi ten švehol vyzníval(J5m) Vše truchlivé to chmurné byly zvěsti(J5f) a výkřik poslední tak smutně zněl(J5m) jak v želu propasti jak z prorvy štěstí(J5f) kde život na člověka zapomněl(J5m) a kde jen příval rudých slz se valí(J5f) v nichž vše je pohřbeno co dřív jsme ždáli(J5f) Můj příteli jak jinak dřív jsi pěl(J5m) Chlad skutečnosti ovanul mě krutý(J5f) i chvěju se když v prchlý hledím svět(J5m) kde jsou mé zpěvné duše květné pruty(J5f) kde radostí mých pel a zlatý květ(J5m) Mne závrať jímá při zvuku tvé písně(J5f) můj druhu mladých let kéž z žití tísně(J5f) v sad slunných nadějí zas mohu zpět(J5m) Hleď růže krvavé mi kvetou v prsu(J5f) a nechať mrazný provívá je chlad(J5m) vždy více roste na bujném jich trsu(J5f) leč jiné jsou než když jsem býval mlád(J5m) tak mění život co jsme v duši měli(J5f) i co jsme doufali a co jsme chtěli(J5f) jen změna vládne všemu napořád(J5m)

Patří do shluku

ptačí, drozd, kyprý, luh, hnízdo, pyl, vřes, sněť, horský, přizdobit

44. báseň z celkových 1107

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Všecko zčarováno. (Adolf Heyduk)
  2. Jsem Čech. (Adolf Heyduk)
  3. V dobré míře. (Adolf Heyduk)
  4. SLOKY. (František Kvapil)
  5. None (Adolf Heyduk)
  6. V mechu. (Adolf Heyduk)
  7. Sežloutlé listí. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Vrchol jara. (Adolf Heyduk)
  9. Vzpomínky. (Adolf Heyduk)
  10. LXXII. Letní zář v okna mi vběhla, (Adolf Heyduk)