Sami.

Adolf Heyduk

Zase jednou jdeme sami v stínu větví pod lipami, a nám k hlavám s ratolestí padá květ a mír a štěstí. Ticho, klidno po okolí, němy stráně jsou i doly, jako písně dávné doby, jako mladých přání hroby. K západu se slunce kloní, ticho vše, květ lípa roní, a list zvadlý šepce z trávy: „Mír je víc než bouře slávy.”

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

742. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Karel Babánek)
  2. V MÉ DUŠI TICHO... (Bohdan Kaminský)
  3. TICHÉ SLOKY. (Adolf Bohuslav Dostal)
  4. VERŠE PODZIMNÍ. (Josef Merhaut)
  5. 69. Šumí vichr hrany sadem, (Josef Kuchař)
  6. 27. Ticho po pěšinách, (Josef Kuchař)
  7. VIII. A přijde den, a růže vonět budou (František Gellner)
  8. I. Zas jako byl bych v světě novém, (Bohdan Kaminský)
  9. PÍSEŇ. (Josef Merhaut)
  10. PODZIMNÍ MELODIE. (Adolf Bohuslav Dostal)