Kdys v svatých lidstva závětech jsem čet’...

Adolf Heyduk

Kdys v lidstva svatých závětech jsem čet’, že tam, kde k nebi trčí Himalaje, těch zubožených lidí zpěvný ret z lahodných čarozvěstí sílu ssaje. Tak praví se: ten jestiť duší spěch, než v plném lásky blaženství se znají, že v nehynoucích žití pramenech v osmeru obdobách se potkávají. A tak i já snad prškem v slunci dlel, než dolů jsem se snesl zlatým letem, na ústech poupěte jsem blažen tkvěl – a hle, tvým milosť vstříc mi dechla retem. A věky přešly – byl jsem jezerem, tys v jeho středu leknínem se chvěla, má touha křišťálným tě ramenem na rozvlněná ňadra uvíjela. A prchla staletí, já skalou stál, tys milým pramenem se v nitru kryla, klín blesku náhle v prsa se mi vklál – tys perlami tu ránu vyléčila. A sivým obláčkem jsi byla pak, já žhavou duši v jižním ukryl vánku, a závistí se zjitřil slunce zrak, když jsem tě zlíbal náhle do červánků. A opět zavát sta let drahný čas, ty bílou kalinou jsi kvetla v pláni, já – tažné ptáče – přinesl ti vzkaz, a sladce probouzel tě v době ranní. A zase k věkům uchýlil se věk, tys palmou byla, ana hlavu níží, já lianou se k tobě vzpínal vděk a pasu kol ti vinul paže svíží. A zase za věkem věk v propasť kles’, tys byla rybkou v temné lesa tůni, a já tě šumným proudem ruče nes’ z těch chladných stínů zlaté na výsluní. A v posled změnil jsem se v bledý stín, jejž k tiché pouti večer luna vzruší, a tebe vílou hostil lesa klín – my zřeli se – a jedinou jsme duší. –

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

v básni jsme nalezli 1 místo, v básni jsou označena takto
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

leknín, vodní, hladina, tůně, rákosí, tůň, vodník, rusalka, sítí, rákos

439. báseň z celkových 708

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Sen lásky. (Josef Václav Sládek)
  2. V. Hleď, azur jesti jako velká vodní tůně, (Jaroslav Vrchlický)
  3. Asyl v lesích. (Alois Škampa)
  4. III. PASTVINY. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Ve skalách pěšina... (Rudolf Richard Hofmeister)
  6. Země. (Julius Zeyer)
  7. * * * (Alfons Breska)
  8. Ráje vždy pocítím ozvěnu, (Josef Holý)
  9. XII. (Jaroslav Vrchlický)
  10. KAPRADÍ KVETE (Karel Dostál-Lutinov)