Kaple.

Adolf Heyduk

Sletěla srdce vzpomínka pěničkou na suchou snítku, přinesla malou písničku Lidušce, mému dítku; dotkla se jemnou perutí prsou mých struny zlaté – ne-li z mých tichých dozvuků, ze slov jí nepoznáte. Každá ta vlna zvuková z ňader mých hloubky se žene, zvedá se kaplí k nebesům perlami citu se klene; kaplí tou kryta duše má v tížích svých ráda prodlí, celotem rtíků růžových Lidušky mé se modlí.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

tklivý, tón, teskný, zvuk, píseň, žalný, struna, vzdech, lkát, lkání

277. báseň z celkových 697

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PROZPĚVEM. (Čechoslav Ostravický)
  2. Když šlo processí. (Xaver Dvořák)
  3. II. Když tak sedám samojedin v loubí, (Adolf Heyduk)
  4. HUDBA. (Antonín Klášterský)
  5. Mé srdce ranila jsi... (Xaver Dvořák)
  6. Má milenko, MŮJ HOVOR MLUVA TICHA, (Adolf Racek)
  7. MÍR DOMOVA. (Emanuel z Čenkova)
  8. NA VLNÁCH (Josef Holý)
  9. Kol Stygu táhly těl se dlouhé šiky, (Josef Holý)
  10. SERENADA. (Jaroslav Vrchlický)