Kaple.

Adolf Heyduk

Kaple.
Sletěla srdce vzpomínka pěničkou na suchou snítku, přinesla malou písničku Lidušce, mému dítku; dotkla se jemnou perutí prsou mých struny zlaté – ne-li z mých tichých dozvuků, ze slov jí nepoznáte. Každá ta vlna zvuková z ňader mých hloubky se žene, zvedá se kaplí k nebesům perlami citu se klene; kaplí tou kryta duše má v tížích svých ráda prodlí, celotem rtíků růžových Lidušky mé se modlí. 90