Zvykem.

Adolf Heyduk

Zvykem.
Vy ptáte se, kde pro svou malou dceru ty svěží květy drobných písní beru? Aj, v starém ňadru vesna vzešla mladá! když Lila ručky na mou hlavu vznese a prosivělou kšticí hravě třese, květ písní sám jí do peřinky padá. Vy divíte se, že jsem stárstár, a přece ni šíje neukláním ani plece? Aj, vězte přec, že kdekolivěk prodlím, své ňadro stísněné a sivé lebí výš s těžkým povzdechnutím zvedám k nebi a písněmi se za své dítě modlím. 107 Tak plece přímosti, duch květu zvyká, a jako čarným proutkem kouzelníka ve stáří zastaven, dál kráčím světem; má cesta v blaha líbeznější kraje ta strachem o mé dítě zaváta je – leč srdce mé je obaleno květem. 108 OBSAH
I Růže v jeseni
Návrat7 Emilii9 List11 Májová noc13 Přání14 Krásná smrt16 Kdys v svatých lidstva závětech jsem čet’18 Před bouří21 Lesní stezka24 Buď růží jen26 Nikdy víc27 Po bouři28 Pod mrakem29 Zachráněn30 Přeměny32 Za jara33 Pomoc34 Dřív zlatým jsi mi byla pohárem35 [109] Dej mi ruku36 Proč pak se ptáš37 Návrat vesny38 Dlouhá píseň39 Ó netouži40 Noc hvězdu má42 Bez pokoje43
Uvadlé poupě
Rosa po bouři47 A sluce zapadalo49 U růvku Jarmilčina51 Na hřbitově53 U Jarmilčina hrobu54 Za Jarmilkou57
Nový květ
Překvapení63 Pryč s mukou65 Nad kolébkou66 Anděl68 Ukolébavka70 Jaro doma72 Poupata73 Návrat ze Šumavy75 [110] Jaro v jeseni77 Liduščiny oči79 Milé omyly80 Lila v postýlce83 Úpis85 Pohádky86 Vlaštovička87 Parádnice88 Kaple90 Přijde na to91 Kletba92 Zarostlé brázdy94 V bouři95 Krvavý květ97 Podsněžka98 Všecko posněženo100 Když své dítě nosím101 Jak moje Lila moudra jest103 Liduška píše106 Zvykem107
E: až; 2002 [111]