Všecko posněženo.

Adolf Heyduk

Všecko posněženo.
Všecko posněženo, úboč lesná, jíním hárá každý strom i stonek, mně však mladá usmívá se vesna z jedné růže a dvou anemonek. Purpurová růže ohněm plane, k hvězdám anemonek níž se shýbá – ret to jest mé ženy milované, kdy svou Lilu v temná očka líbá. 100