Májová noc.

Adolf Heyduk

Májová noc.
Noc májová – svět sladce chová v klíně, k ní jasné svoje zraky nebe kloní, vše ticho kol – jen v sadě na jasmíně své zvučné perly slavík z prsou roní; list kyprý v ňadrech stromu stajil dech, jak lahodou by netušenou jatý, a rudé poupě, svěžesť na ústech jak pohár kyne, štěstím vrchovatý. Nuž, zkvětlý keři, budiž mojí skrýší! zde sobě těžká hlava chvilku zhoví; kéž srdce mé se pohádkami stiší, jež vypráví ten zádech jasmínový; a píseň lásky zradí-li mi snad, pak vylíbám ji v ret tvůj krásou vzňatý, až rudý kalíšek ten plný vnad zas štěstím lásky bude vrchovatý. 13