Jak vznešeně jsi krásná ku pohledu,

Adolf Heyduk

Jak vznešeně jsi krásná ku pohledu, když probouzíš se v jara v slunném jase a perly snů, jež uvázly ti v řase, na líci taví se ti v bílém sledu. Vně rozkošná, leč vnitř jsi plna jedu jak zákeřnický námel v zlatém klase; na našich trápených tvůj zrak se pase; vždy stejně nám, jak bylo v čase dědů. Zda známe tě, jak v nás se touha zmáhá? Zdaž duše naše vidět by tě směla, kdy náhle nám bys zjevila se nahá? Děs z očí by ti zel, ač krása z těla; tož dobře, zrak že nitra nedosáhá, vždyť hrůzou všem by srdce zkameněla!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

úlek, rmut, zádava, úděs, úsluha, pocel, výtka, hniloba, poklekat, jáhen

267. báseň z celkových 284

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. JIŘÍMU KARÁSKOVI. (Jaroslav Vrchlický)
  2. ROZPORY. (Eliška Krásnohorská)
  3. RECITANDO. (František Leubner)
  4. ZÁVIŠ. (Augustin Eugen Mužík)
  5. ŠÍLÍCÍ MALÍŘ. (Otokar Fischer)
  6. OTEVŘENÍ HROBU SVATÉ CECILIE. (František Leubner)
  7. IN VOCE EXULTATIONIS ET SALUTIS (František Leubner)
  8. SUKNĚ. (František Serafínský Procházka)
  9. II. Luh života stále neděste (František Leubner)
  10. Sny. (Ervín Špindler)