Což život náš? Jen nekonečné mření!

Adolf Heyduk

Což život náš? Jen nekonečné mření! My sami sebe hněteni ustavičně, a slabé srdce zasténá-li ryčně, v ráz okamžik nás vede k probuzení. Pak pláčem tážeme se: Nač to vření, nač v ňadrech spory, neshody nač příčné? Vše shltí hrob, jak moře vlny říčné, jež někdy skály podmílaly v tření. Nuž, matko tvorstva, odhaliž ty strže, mluv, proč zde člověk pouze chvilku bloudí, proč vůle tvá mu všecko v bezdno vrže? Proč v čilém rozruchu tvém žal ho troudí, že ze všeho hned žal, hned lítost trže, svár v srdci svém, vždy s tebou jen se soudí?

Patří do shluku

dosoudit, jež, vzpor, edvard, vyšínský, slast, marinos, výslovný, marina, slastný

277. báseň z celkových 479

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Gustav Pfleger Moravský)
  2. None (Gustav Pfleger Moravský)
  3. ŽÁRLIVÝ (Arnošt Procházka)
  4. Již nechte Řeky klidně spát (Jiljí Vratislav Jahn)
  5. Z Nočních Dumek. (Gustav Pfleger Moravský)
  6. None (Vítězslav Hálek)
  7. None (Vítězslav Hálek)
  8. None (Ludvík Lošťák)
  9. XXIV.* Na tvojich prsou odpočinouť (Gustav Pfleger Moravský)
  10. None (Gustav Pfleger Moravský)