Ty pyšníš se: „Mé království je věčné,

Adolf Heyduk

Ty pyšníš se: „Mé království je věčné, já žiji v slunce zhárání a jasu a v siné krůpěji a v zlatém klasu a v modrých nebes hvězdné dráze mléčné. Mé bytí jest jak bylo nekonečné, mně není výměry a není času, hned k velkému zvu lidstvo hodokvasu, hned k půtce urputné a bezsrdečné. Co mít chci, stane se, mne neuprosí z vás nikdo, bídní mravenčíci prostí, ať kraluje, ať břemena jen nosí. Co chci, to stane se, až řeknu dosti, nechť celý svět se třeba krví zrosí!...“ Ach ano, ano! Vrch jsi ukrutnosti!

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

794. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. JAK VŠEDNÍ ČLOVĚK... (Zikmund Winter)
  2. SVIŤ MI, MÁ HVĚZDIČKO. (Josef Václav Sládek)
  3. NEZNÁMÉ KONČINY. (Růžena Jesenská)
  4. HVĚZDY. (František Kvapil)
  5. None (Josef Holý)
  6. MEDITACE. (Ladislav Linhart)
  7. Je noc, veliká vesmíru noc, (Josef Holý)
  8. 373. Ai zde pode šírým nebem tvojím (Jan Kollár)
  9. Hvězda. (Augustin Eugen Mužík)
  10. Ve hvězdné výši. (Josef Václav Sládek)