Z Budyně byl Pavel Michna,
řeznický jen kluk,
po loupežích duší vodil
Jezuitův shluk,
od táty jim nosil maso
do odlehlých míst,
za to hocha toulavého
naučili číst!
Vděčně se k nim Michna plazil,
jako slizký had,
až honáka na studie
vzali v Ingolstadt;
zdařil se jim podle chutí,
do Čech přišel zpět,
pak o vlasti zahynutí
přičinil se hned.
Pavel v Němcích vyškolený,
dnem i nocí čil,
za peníze jezuitské
mečem řezničil;
chytal české uprchlíky,
jezuitův zvěd,
hvizdli jen a hned jim Pavel
na vějičku sed’.
Pacholků si najal záhy
a honáků sbor,
chodil chytat rebelanty
do moravských hor;
dostalť dukát za prostého,
za šlechtice pět,
do Prahy je na provaze
k jisté smrti ved’.
Bratrského chyt-li kněze,
dostal zlata hrst,
kudy vedl ubožáky,
krví sákla prsť;
vraždil otce, vraždil matky,
děti bral a v spěch
v jezuitských odchovávat
dal je klášterech!
Pilně Pavel reformoval
po vsech, po městech,
pálil chyše, trýznil matky,
až se tají dech,
tak lid týrat nedovedl
ani mistr kat;
učil děti rodiče své
děsně proklínat!
Starý Michna z Vacinova
ženě pro radost,
z volů, telat porážení
na šlechtice vzrost’,
Pavlovi však, jeho synu,
více padlo v plen,
z jezuitské vůle pánem
včas byl uroben.
Pavel Michna z Vacinova
říšské hrabství lap’,
avšak v podlé duši, v srdci
vždy byl stejný chlap;
půl zajíce v erb mu dali,
hrdě hlavu nes’,
ale Češi, již ho znali,
říkali mu pes.
Psal se hrabě z Weizenhofu,
Němcem být jen chtěl,
by se snad zaň český člověk
někdy nestyděl;
ale Čech se stydí přece,
třebas dávno shnil;
i tu hlínu svého hrobu
lotřík zohyzdil!
Tak se ondy honák Michna
darebáctvím vznes’,
až konečně podlou duší
ďáblům v náruč kles’;
klet byl lidem vším, zlá pověst
po něm zbyla jen,
div, že nebyl Jezuity
svatým prohlášen!
To byla ta šlechta nová,
jež plnila zem’,
heslem měla: „Nemáme-li,
tož si nakradem’!“
To byla ta nová šlechta,
to byl vlasti pel;
a ten posud v rodných polích
bují nad plevel!
Kandidáti nové šlechty,
pohlédněte sem,
kterak člověk psem se stává
a pes hrabětem;
honákujte, padělejte,
byť byl táta švec,
snad do erbu jakous botu
dostanete přec!
A vy černí zakuklenci
tyčte hlavy zas,
však on na vás jistě vzroste
nový Klement v čas;
za útrapy naše hrozné,
za vír běsných zlob
zaplatí vám po zásluze
lidstvo nových dob!