Na N. N.

Šebestián Hněvkovský

Dychtíš se vedrat v tajnosti přírody(Na) Vyskoumat co i zkušenost rozumu(Na) Přesa ne k tomu snu(Na) Povaha čloka dost ja(Na) Tajemstvím jemu ostane podstata(Na) Prv též vzniku slyš co Pythagoras(Na) Přednes Jsem proto že jsem Podnes(Na) Rozum se nevedral v bytnost tvorstva(Na) Vyskoumali jsme že se zde převraty(Na) ly již hroz ostatky živochů(Na) To ští v vzorech velikánských(Na) To jest jen řádečka z knihy (Na) Na zříceninách stupujem převra(Na) Pátráš vší snahou jak asi povstaly(Na) Kometou aneb jinou mo(Na) Kdy se zas uda katastrofy(Na) Zdali u prostrannost sluneč(Na) Zdaž se zem od ve hu vzdaluje(Na) Zdali vzduch on sobením(Na) Dojde a vyhasne zem li zkřehne(Na) Též žádáš dět co jest as prostrannost(Na) li předc meze zdali se lesa(Na) Nebeská od věčnosti kou(Na) Jestli jim souzeno zemské ži(Na) Přemejšlíš ja lidstvu je urče(Na) Po sji osud li co bylina(Na) Žít pouze ve potomstvu čili(Na) Nastane leji vyvinu(Na) Nechtěj odkrývat clonu tajnosti(Na) Nic nepořídíš chybuje časopis(Na) Nám ku a změn nedohlídnou(Na) Oči tam z našeho stanoviš(Na) Ze ze známe co z jabka šlupinu(Na) Co v středu v tajnu je nelze dál(Na) Jsme den jepice jen křeh(Na) Kterak těm posoudit veškerenstvo(Na) Ten co proni vše světy životem(Na) Jej duch jen chápe pro mžitku čloka(Na) S tolika vlohami neobdařil(Na) Jen aby s nimi zas v nivec přišel(Na) Zde na vyso stupeň jest posazen(Na) Pra jest podiv okrasa stvoře(Na) Zde tvorstvo ří převahou svou(Na) Bez ho svět by byl pustým ladem(Na) Jedi on z všech nadán jest rozumem(Na) Jedi on též Boha co pochopil(Na) On ko la zvýborni(Na) Oučinnost jeho svět zvelebuje(Na) Ducha pozdvihni buď mysli vese(Na) Zanech t co je ti po změnách(Na) Duch veškerenstva nezná smrti(Na) řuj oučelu děj se co děj(Na)

Patří do shluku

pozůstávat, ženstvo, vnadit, faust, podniknutí, skvělost, vězet, jevit, sličnost, faustus

47. báseň z celkových 230

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Žaloba. (Šebestián Hněvkovský)
  2. Ó vznešená!... Ne, tajemná a dravá, (Adolf Heyduk)
  3. Hymna atheisty. (Jaroslav Vrchlický)
  4. None (Šebestián Hněvkovský)
  5. Na Umku básnictví. (Šebestián Hněvkovský)
  6. Na náš věk. (Šebestián Hněvkovský)
  7. *** Už velkoměstský prach jsem setřásl, (František Táborský)
  8. Starému příteli. (Jaroslav Martinec)
  9. Dska zaslíbení Muzám, (Šebestián Hněvkovský)
  10. Vyjasnělost. (Šebestián Hněvkovský)