Dychtíš se vedrat v tajnosti přírody(Na)
Vyskoumat co i zkušenost rozumu(Na)
Přesahá není k tomu snutá(Na)
Povaha člověka ač dost jará(Na)
Tajemstvím jemu ostane podstata(Na)
Prvků též vzniku slyš co Pythagoras(Na)
Přednes Jsem proto že jsem Podnes(Na)
Rozum se nevedral v bytnost tvorstva(Na)
Vyskoumali jsme že se zde převraty(Na)
Děly již hrozné ostatky živochů(Na)
To věští v vzorech velikánských(Na)
To jest jen řádečka z knihy věků(Na)
Na zříceninách stupujem převratů(Na)
Pátráš vší snahou jak asi povstaly(Na)
Kometou aneb jinou mocí(Na)
Kdy se zas udají katastrofy(Na)
Zdali ubývá prostrannost slunečná(Na)
Zdaž se zem od ní ve běhu vzdaluje(Na)
Zdali vzduch onné působením(Na)
Dojde a vyhasne zem li zkřehne(Na)
Též žádáš vědět co jest as prostrannost(Na)
Má li předc meze zdali se tělesa(Na)
Nebeská od věčnosti koulí(Na)
Jestli jim souzeno zemské žití(Na)
Přemejšlíš jaký lidstvu je určený(Na)
Po sjití osud má li co bylina(Na)
Žít pouze ve potomstvu čili(Na)
Nastane dáleji vyvinutí(Na)
Nechtěj odkrývat záclonu tajnosti(Na)
Nic nepořídíš chybuje časopis(Na)
Nám věku a změn nedohlídnou(Na)
Oči tam z našeho stanoviště(Na)
Ze země známe co z jabka šlupinu(Na)
Co v středu vězí v tajnu je nelze dál(Na)
Jsme denní jepice jen křehké(Na)
Kterak těm posoudit veškerenstvo(Na)
Ten co proniká vše světy životem(Na)
Jej duch jen chápe pro mžitku člověka(Na)
S tolika vlohami neobdařil(Na)
Jen aby s nimi zas v nivec přišel(Na)
Zde na vysoký stupeň jest posazen(Na)
Pravý jest podiv okrasa stvoření(Na)
Zde tvorstvo řídí převahou svou(Na)
Bez něho svět by byl pustým ladem(Na)
Jediný on z všech nadán jest rozumem(Na)
Jediný on též Boha co pochopil(Na)
On koná díla zvýbornilá(Na)
Oučinnost jeho svět zvelebuje(Na)
Ducha pozdvihni buď mysli veselé(Na)
Zanech pátrání co je ti po změnách(Na)
Duch veškerenstva nezná smrti(Na)
Důvěřuj oučelu děj se co děj(Na)
pozůstávat, ženstvo, vnadit, faust, podniknutí, skvělost, vězet, jevit, sličnost, faustus
47. báseň z celkových 230
Podobné básně
Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.
-
Žaloba.
(Šebestián Hněvkovský)
-
Ó vznešená!... Ne, tajemná a dravá,
(Adolf Heyduk)
-
Hymna atheisty.
(Jaroslav Vrchlický)
-
None
(Šebestián Hněvkovský)
-
Na Umku básnictví.
(Šebestián Hněvkovský)
-
Na náš věk.
(Šebestián Hněvkovský)
-
*** Už velkoměstský prach jsem setřásl,
(František Táborský)
-
Starému příteli.
(Jaroslav Martinec)
-
Dska zaslíbení Muzám,
(Šebestián Hněvkovský)
-
Vyjasnělost.
(Šebestián Hněvkovský)