Na N. N.

Šebestián Hněvkovský

Na N. N.
Tu me quaesieris scire nefas Quem tibi, quem mihi Finem Di dederint. Horat.
Dychtíš se vedrat v tajnosti přírody, Vyskoumat, co i zkušenost rozumu Přesahá; není k tomu snutá Povaha člověka, ač dost jará. Tajemstvím jemu ostane podstata Prvků, též vzniku; slyšslyš, co Pythagoras Přednes: „Jsem, proto že jsem.“ Podnes Rozum se nevedral v bytnost tvorstva. 35 Vyskoumali jsme, že se zde převraty Děly již hrozné, ostatky živochů To věští v vzorech velikánských; To jest jen řádečka z knihy věků. Na zříceninách stupujem převratů, Pátráš vší snahou, jak asi povstaly? Kometou aneb jinou mocí? Kdy se zas udají katostrofykatastrofy? – Zdali ubývá prostrannost slunečná, Zdaž se zem od ní ve běhu vzdaluje, Zdali vzduch onné působením Dojde a vyhasne, zem-li zkřehne? Též žádáš vědět, co jest as prostrannost, Má-li předc meze, zdali se tělesa Nebeská od věčnosti koulí, Jestli jim souzeno zemské žití? Přemejšlíš, jaký lidstvu je určený Po sjití osud: má-li, co bylina, Žít pouze ve potomstvu, čili Nastane dáleji vyvinutí? Nechtěj odkrývat záclonu tajnosti, Nic nepořídíš; chybuje časopis Nám věku a změn; nedohlídnou Oči tam z našeho stanoviště. 36 Ze země známe co z jabka šlupinu, Co v středu vězí, v tajnu je; nelze dál, Jsme denní jepice jen křehké; Kterak těm posoudit veškerenstvo? Ten, co proniká vše světy životem, Jej duch jen chápe; pro mžitku člověka S tolika vlohami neobdařil, Jen aby s nimi zas v nivec přišel. Zde na vysoký stupeň jest posazen, Pravý jest podiv, okrasa stvoření, Zde tvorstvo řídí převahou svou, Bez něho svět by byl pustým ladem. Jediný on z všech nadán jest rozumem, Jediný on též, Boha co pochopil, On koná díla zvýbornilá, Oučinnost jeho svět zvelebuje. Ducha pozdvihni, buď mysli veselé, Zanech pátrání, co je ti po změnách, Duch veškerenstva nezná smrti, Důvěřuj oučelu, děj se co děj. 37
Básně v knize Nové básně drobné:
  1. Básník a básnictví.
  2. Čáka vlasti.
  3. Básnictví.
  4. Přírody romantika.
  5. Láska.
  6. Soumrak v oudolí u Žebráku.
  7. Točník.
  8. K památce Antonína Puchmýra.
  9. Při mohyle Jana Nejedlého.
  10. U rovu své milenky.
  11. Loučení labutí.
  12. Pravá cena.
  13. Otčina.
  14. Drahá obraznosti.
  15. Na náš věk.
  16. Věk nebásnický.
  17. Hudba.
  18. Hvězdářství.
  19. Na N. N.
  20. Na Prahu.
  21. Bubeneč.
  22. Žití.
  23. Básník v ohradě.
  24. Rozmlouvání.
  25. Motýl.
  26. Komu zpívám.
  27. Zpěv.
  28. Pěnice.
  29. Zlomek rozmlouvání.
  30. Vyjasnělost.
  31. Dvé milenek.
  32. Vroucí umělec.
  33. Lel a básník.
  34. Na Želku.
  35. Spor citů.
  36. Osud protivný.
  37. Loučení.
  38. Zpěvkyně.
  39. Na Květku.
  40. Příčina zpěvu o lásce.
  41. Oslepený slavík.
  42. Bouře lásky.
  43. Osvícená přítelkyně.
  44. Na nespokojeného vzdělance.
  45. Svévolné děvče.
  46. Láska platonická.
  47. Déšť.
  48. Na Těchnu.
  49. Volení ženicha.
  50. Chladná láska.
  51. Láska manželská.
  52. Prozřetelná milovnice.
  53. Rozvážlivá dívka.
  54. Vědectví a náboženství.
  55. Lel nevítězný.
  56. Ženstvo.
  57. Pověst ženská.
  58. Volnost a láska.
  59. Hojnost nevěst.
  60. Odhodlaný milovník.
  61. Rada ženichovi.
  62. Básnictví mlčení.
  63. Věštění.
  64. Čekání na ženicha.
  65. Dívka nemocná.
  66. Průvodnice.
  67. Krása ohromná.
  68. Žaloba.
  69. Nehezká.
  70. Pošetilé plání.
  71. Básníci.
  72. Matka a dcera.
  73. Udobření.
  74. Bezženec.
  75. Pozvání přítele.
  76. Věčná láska.
  77. Posvícení.
  78. Zvědavost.
  79. Městský život.
  80. Piják.
  81. Básník a Mílek.
  82. Dopis Vojtěchovi Nejedlému o pracovitosti.
  83. Dska zaslíbení Muzám,
  84. Oda Horácova, knihy III., devátá
  85. Šemík.
  86. Volení měšťanosty.
  87. Poutnice.
  88. Nucené manželstvo.
  89. Matka udobřená.
  90. Jízda ženicha na námluvy – jak botu ztratil.
  91. Podvyšehradská hlubina.
  92. Don Juan.