Odhodlaný milovník.

Šebestián Hněvkovský

Tenkrát matko vyplním tvé rady, Květavy se snažně vystříhám; Kouzlily sice její vnady, Nejsličnější jest z děv, co jich znám. Mníl jsem, že být nelze bez blahým, Nebem že jest, žít s tím plodem drahým. Sešel jsem se s Dobroslavou maní, Nepatrný zdál se její vzhled, Brzo shledal jsem, jak vnada raní, Krásné duše jiný jeví svět. Podjala uctou zachovalost, Nehrozí tu žádná příští žalost. Víckrát jsem ji přepad v domácnosti, Jevila vždy plnou oučinnost, Její duch ploul v tiché spokojnosti, Kouzlila vábná nevinnost. Jednou nesla do zahrady otce, Stareček chtěl hledět na ovoce. Matka onné ještě leckdys hejří, Žila romanticky do větru, Dceruška se dle málo pejří, Opustím ji, i po vru: Dcerky po matkách se rády daří, Obě čas svůj rády v spolkách maří. Nademnou moc tato krása, jest kouzedlný její vab: Rozum káže, že to jest jen řása, Vyhnu se , nebudu víc slab, Na vždycky se od pevně trhnu, V ochranu se ctnostné dívky vrhnu.

Patří do shluku

pozůstávat, ženstvo, vnadit, faust, podniknutí, skvělost, vězet, jevit, sličnost, faustus

55. báseň z celkových 230

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. U rovu své milenky. (Šebestián Hněvkovský)
  2. Matka udobřená. (Šebestián Hněvkovský)
  3. XLVI. Prostota. (František Matouš Klácel)
  4. DÍVKA NEZNÁMÁ. (Václav Hanka)
  5. 227. Lkáni přírody. (Jan Petr Jordan)
  6. Na Těchnu. (Šebestián Hněvkovský)
  7. XXXVI. V mé říši slunce nezachází (Vítězslav Hálek)
  8. Zbyslav Velmíře. (František Dobromysl Trnka)
  9. Na dětinství. (František Dobromysl Trnka)
  10. Besední čtení. (Karel Marie Drahotín Villani)