Volení měšťanosty.

Šebestián Hněvkovský

lo kdy jen tro osud lermo(T5f) Zlášť když provésti chce rozmar svéhla(T6m) Cho chuka se momermo(T5f) Vynese ho vzhůru všecek laska(T6m) Často když dvé válčí jako vosy(T5f) Proti so kdosi(T5f) V Čechách v drahném čase v měs jistém(T5f) Leží v pravo v levo na pad a jih(T6m) Na chod a sever jak se místem(T5f) Posta kdo došel snad vás o něm slych(T6m) Obec hemžila se jako v roji(T5f) Vyšlehvší se ve svátečním kroji(T5f) Rychle chvá přímo do radnice(T5f) Určeno jest měšťanosty vole(T6m) Dych dět kam as holubice(T5f) Na čí vezme seze(T5m) Jen dva vynika za čekance(T5f) vší chvalořečky a hance(T5f) Proslav byl sic sprosták ale jmě(T5f) Získalo mu v měs slovútnost(T5m) Pro za rozšafho se ce(T5f) Soudruh Vnislav měl též mohútnost(T5m) Byl muž zběh ouřadu jen žádal(T5f) Odporcem že spásy neukládal(T5f) Vo se již sbíra se hlasy(T5f) Sypou se již z měšce a hle setka(T6m) Strachu se mno komu asi(T5f) kulička ctná bude nada(T6m) Mnohým silji tu srdce tluče(T5f) Mno napřed hořkost žluče(T5f) Vole se předevzalo znova(T5f) S dychtivos osudu se če zvěst(T6m) Zví li strana Proslavova(T5f) Čili pro druho vyvine se čest(T6m) A hle nevylíhne se tu žád přednost(T6f) Předešlá se vyjevuje jednost(T5f) A když setkali se do třetice(T5f) Stej hlasy tu pak sami nahlíží(T6m) Že se nevyvedou z pletenice(T5f) Že se sotva mezi sebou přiblíží(T6m) Přednosta jim usneše ra(T5f) Jakby odstranili kde co va(T5f) Počal ta jeden řečit z obce(T5f) te kterak naše město mužmi ční(T6m) Na mís dvou me jich zde kopce(T5f) Mno jis všecko to co to dvé (T6m) Co mno z nich tu za pady(T5f) Ti jsou rozšafnosti pra sklady(T5f) te jak se u radnice cesta(T5f) Ouží Předko již chtěli tento dům(T6m) Odstrčit dál k osla by města(T5f) Sloužilo to nepoved se slav skum(T6m) Zvolen budiž onen kdo v tom znikne(T5f) Nato ji z obce takto zkřikne(T5f) Vyvede to hrnčíř Okonek(T5f) Víckráte to v rozmlou ponavrh(T6m) Chudob byl nejmenší měl stánek(T5f) Poctivost a čilost jevil Smích se strh(T6m) Neb byl v měs nejvíc nepatr(T5f) Tento vrh drží za tr(T5f) Zbíraly se hlasy zase znovu(T5f) Kaž odporci se pouze vyhybal(T6m) Kaž strana chtěla předc stát v slovu(T5f) Proto mno z nich hlas nejmenšímu dal(T6m) A tak vyvolen byl hrn tvorce(T5f) Proslavovi bylo při tom horce(T5f) Mno křičí Nechcem hlinomazu(T5f) Poddani být byloby to pro nás škvír(T6m) Před chukem kterak žit vazu(T5f) Hlukot povstal co když hučí mračen vír(T6m) pak předce Vnislav přišel k mlu(T5f) Takto řečí k pokoji je ve(T5f) Jestiť jeden měšťan jako dru(T5f) Ne vyvolenec bez duševních vloh(T6m) Vinnen ne že ho osud tu(T5f) Tlačí že dán ne obichu mu roh(T6m) Dejte mu jen peněz skrov necky(T5f) Rozum bude ti nadevšecky(T5f) To vše vynahra jeho zběhlost(T5f) Neb byl v svě daleko a široko(T6m) Ptejte se ho jenom na rozhlost(T5f) Uvite kterak zajde hluboko(T6m) Často mnomu z vás byt radil(T5f) V cho též nikdy nezavadil(T5f) Myslit bude v obci na opravu(T5f) Je zvelebe uže nám čas(T6m) On váš vrh držeti jest v stavu(T5f) Za něj vystrojím vám dnešho dne kvas(T6m) Utichla tu všecka disputace(T5f) Vy se k němu deputace(T5f) Tato s hudbou k vyvolenci kráčí(T5f) Zazní pod oknama trub a bub zvuk(T6m) Hrn kujec v hlí ruce čí(T5f) Trhne sebou Co ten znamenat hluk(T6m) Od kroužidla svého rychle vstá(T5f) Hlínu s prs so otře(T5f) Je se mu co mu určil osud(T5f) Jakou věrnost k němu měšťanstvo(T6m) Jako okouzle stál tu posud(T5f) Opakuje zprávu velkou vyslanstvo(T6m) On Nemohu tu přijmout hodnost(T5f) Přineslaby mi jen samou škodnost(T5f) Přiskočí sem žena držíc koš(T5f) Podepřevši rozsteklená so bok(T6m) Posta se hr proti poš(T5f) Pra řku obraťte hned nazpět krok(T6m) se musím o manžela zastat(T5f) Chcete posměch tropit aneb chlastat(T5f) Nedám lat z svého cho blázna(T5f) To jste dobře přišli berte se hned zpět(T6m) Raděj po dobrém se hněte zprázna(T5f) Hro koštem tu mno při tom zbled(T6m) Sice použiji svého práva(T5f) U chudobných nesmí bydlet sláva(T5f) Mar bylo přemlou řeči(T5f) Vnislavovi se to čas doneslo(T6m) Zvrátit tvrdou mysl bral si či(T5f) Napadlo mu vnadit jeho řemeslo(T6m) Z jeho strany ce řady(T5f) Pokoupiti hrn žbá sklady(T5f) Pozorujíc žena vyvolence(T5f) Ja se jim v příští vyvine ven zisk(T6m) A jak řemeslo jim šlo jen tence(T5f) Pra Muži pro do tr trysk(T6m) Přijmout musíš hodnost bez okolků(T5f) Přát mi musíš co na chocholku(T5f) Musíš mi též no oblek koupit(T5f) Teď se budou na mne vat sousedky(T6m) A tak povolím ti v slávu vstoupit(T5f) Pomohu též řit opletky(T5m) Nepřestanu to ta radit(T5f) Sic se budu jako jindy vadit(T5f) Vyvolenec předc se drobet le(T5f) Osudovým rozmarem jest jat(T5m) Pod štěstím že často zkáza če(T5f) ře na sebe předc sváteč pak šat(T6m) Kráčí do radnice povážli(T5f) Oče ho tam všecko chti(T5f) O dobru tam hož města řečí(T5f) Jak jest skvě obce povaha(T5m) Že lze přenesti dům rad čí(T5f) Složena jest od něj přísaha(T5m) Na zdra se pije mno žbánek(T5f) Vo vše žije Okonek(T5f) Mno snad chce dět dům li rad(T5f) Odstrčil dál jak se zazal(T5m) Ja byly konce jeho zad(T5f) Co vše mudrák hrnčíř dozal(T5m) Rozmnožil te obci no příjmy(T5f) Co se ne všecko lat s nimi(T5f) Na sebe též při tom pamatoval(T5f) Půjčkou přítele se brzy zmoh(T5m) Průmyslem svůj statek rozmnožoval(T5f) Jeho domek jevil vyšší sloh(T5m) Ba i nejvyšší byl jeho stánek(T5f) Velkým mužem byl teď Okonek(T5f) Když tak nashromáždil obci peněz(T5f) Radnici dal obtiti v rum(T5m) A tak na ji ji místo přenes(T5f) Skví se s věží no rad dům(T5m) A tak splnil obci svého slova(T5f) Hrnčíře mít žá město znova(T5f)

Patří do shluku

pozůstávat, ženstvo, vnadit, faust, podniknutí, skvělost, vězet, jevit, sličnost, faustus

45. báseň z celkových 230

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Šebestián Hněvkovský)
  2. None (Šebestián Hněvkovský)
  3. Bubeneč. (Šebestián Hněvkovský)
  4. Městský život. (Šebestián Hněvkovský)
  5. Na zamilovaného. (Šebestián Hněvkovský)
  6. Kdo směle k svému práporu, (Jiljí Vratislav Jahn)
  7. Na Umku básnictví. (Šebestián Hněvkovský)
  8. LXIX. Včela. (František Matouš Klácel)
  9. 19. Sotvy že se smělší opováží (Jan Kollár)
  10. Kredo samotáře. (Jaroslav Vrchlický)