Jediný výkřik svatební zazněl nocí,

Josef Holý

Jediný výkřik svatební zazněl nocí, jím anděl padlý se zasažen božím okem svíjí, zaúpí posledním k nebesům čistoty hlasem, jediný, pak ston a pak ticho. Lehce a svižně se do brány Rozkoše na perutích pudu, na křídlech rozchvěných do říše mžikavé letí a letí, v zápětí branou protivnou ven, s níž za párem vybledlých, zdrcených tváří starci se chechtaví dívají a trety „lásky“ házejí za ním. A cesta ta další? Skála a močál a skála! Hle! proč se k prvé zas vracejí k bráně!? Jinudy? Ne, jsou lidé! Nemohou!

Patří do shluku

vlak, nádraží, kolejnice, kupé, stanice, kolej, rychlík, vagón, tunel, hvizd

420. báseň z celkových 461

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Konec saisony. (Josef Svatopluk Machar)
  2. Cestou. (Jaroslav Vrchlický)
  3. IMPROMPTU. (Josef Svatopluk Machar)
  4. Vila Teresa. (Augustin Eugen Mužík)
  5. Zjevení u rajské brány. (Jaroslav Vrchlický)
  6. NA SILNICI. (Josef Svatopluk Machar)
  7. Zimní krajina. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Triumfy. (Jaroslav Vrchlický)
  9. LISTOPAD (Jiří Mahen)
  10. MÍR A VOJNA. (František Odvalil)