Kraj tmavý nebes pruh jen doutnal nachem(J5f)
a směrem k němu na útěku plachém(J5f)
se obracel vždy Adam s bledou lící(J5f)
Juž obrovské byl roven vlasatici(J5f)
žeh andělova meče v snětích cedrů(J5f)
Noc byla blízká po úpalném vedru(J5f)
tříšť rosy počala se v trávě chvěti(J5f)
zvěř k zdrojům táhnout ptáci v keřích pěti(J5f)
Tu první člověk s žalnou výtkou v oku(J5f)
na ženě utkvěl zastavil se v kroku(J5f)
a pravil těžce z hloubi oddychaje(J5f)
Ne nemožno nám žít bez vnady ráje(J5f)
bez klidu hudby něhy vůně zřídel(J5f)
těch safírových v nichž andělských křídel(J5f)
se odlesk míhal jak pouť snů jde hlavou(J5f)
My zpátky musíme s tou zbraní žhavou(J5f)
zlý cherub musí ustoupit nám přece(J5f)
Jak vrba smutně sklání větve k řece(J5f)
tak v dlouhých vlasů Eva skryta plášti(J5f)
v žal chotě zřela na skráň jak se vraští(J5f)
na oko v kterém blesk se nítí temně(J5f)
Bez odpovědi ruku kladouc jemně(J5f)
na rámě Adamovo za ním zpátky(J5f)
se obrátila na pouť v eden sladký(J5f)
touž cestou přes kamení i skal tříští(J5f)
Juž stromů klenbami jim v oči blýští(J5f)
meč andělův že před ním měsíc bledý(J5f)
v mrak padá jako krůpěj na výzvědy(J5f)
jdou matné hvězdy děsem prchajíce(J5f)
A temnou nocí čím blíž jdou tím více(J5f)
plá trestající Hospodina metla(J5f)
Juž s Evou Adam ve záplavě světla(J5f)
na prahu ráje stojí bez pohnutí(J5f)
je slabá naděj oči zvednout nutí(J5f)
a děs je v téže chvíli ve prach kácí(J5f)
Před nimi v mhách zjev obrovský se ztrácí(J5f)
šat jeho tmavá noc je roven moři(J5f)
ve vlasech jemu hvězdy nebes hoří(J5f)
je veliký a hrozný bránu k ráji(J5f)
dvě jeho stinná křídla zastírají(J5f)
kam tma tká tisíc dračích hlav a spárů(J5f)
Ach pane milost propadli jsme zmaru(J5f)
však bez ráje žít nedovedem více(J5f)
jas jeho stopen v naše zřítelnice(J5f)
ples jeho v sluch nám ustavičně zvoní(J5f)
ať v spánku v dumy klín se hlava kloní(J5f)
vždy ráje čar nás jako kletba stíhá(J5f)
v své bájné kráse před námi se zdvíhá(J5f)
a touha v srdci roste pálí vraždí(J5f)
Ó pusť nás zpátky sám náš trest nás dráždí(J5f)
po radosti jíž těžko odvyknouti(J5f)
My k vůli ráji celodenní poutí(J5f)
jdem zpátky k tobě a náš život celý(J5f)
jen poutí za ním bude smutný stmělý(J5f)
Měj soucit věř náš život bude hrozný(J5f)
nám zhořkne chléb a zkysnou naše hrozny(J5f)
jen myšlénkou na ráj jenž pro vždy ztracen(J5f)
Ni nadějí náš sen nebude zlacen(J5f)
že lépe bude Dost rouhavé řeči(J5f)
Bůh který raní hned v té chvíli léčí(J5f)
tak z moře ohně jenž se stále nítil(J5f)
hlas rovný pádu velkých vod se řítil(J5f)
i vám dá spásu Smím ji vidět pane(J5f)
bych věřit moh s rtů Adama řeč skane(J5f)
co smysl stihne lépe duše věří(J5f)
A cherub kynul Zář ustoupla šeři(J5f)
jíž stromy ráje pouze prokmitaly(J5f)
jak strašidla ta šeř se táhla v dáli(J5f)
svět jala v náruč skryla zem i moře(J5f)
a přes ni jako stín když prchá zoře(J5f)
zjev hrozný táhnul ženy gigantické(J5f)
Pod plachtou stínů rysy tváře lidské(J5f)
se tměly přísně důlky místo očí(J5f)
šat mohutných kol plecí jenž se točí(J5f)
jak nazved se zřel Adam hnát jen holý(J5f)
Děs zachvěl jím však brzy vše co bolí(J5f)
co hněte svírá v duši jeho tálo(J5f)
a velké zjevení když před ním stálo(J5f)
tu cítil slzami zrak mokvat spráhlý(J5f)
a hluboký mír svatý neobsáhlý(J5f)
že plesem vzkřik a po zjevu vztáh ruce(J5f)
Kdo jest kdy řekne Ustaň mojí muce(J5f)
mír který tknul se mne teď jako v tuše(J5f)
kdy vlíbá mi a pro vždy až v dno duše(J5f)
Trp zatím však se dočkáš znělo v mraku(J5f)
A zjevení dál spělo po oblaku(J5f)
jak celý svět by chtělo obsáhnouti(J5f)
co Adam s Evou dál za jeho poutí(J5f)
zrak šinou v díky bolest jejich taje(J5f)
že dal Bůh Smrt jim za náhradu ráje(J5f)