V LOMECH.

Vítězslav Hálek

Do lomů jde Bárta z rána, skály láme, zpřevrhá, hromu klín je každá rána, div se země nestrhá. Zastaví se v smutném stesku: „Tak jsi, země, bohata, knížatům dáš slávy, lesku, trůn i palác od zlata.“ A zas buší v horkém potu: „A co červ já chudobný! Palác můj je sotva z plotu, boudě psí spíš podobný. Ale mít tak z tvého lože jeden kámen ze zlata, ženu na to – pane bože, byla by to záplata!“ Zabeře se v rozjímání, ruce klade do klína – co to plá mu v tvrdé dlani? Zlata plná slitina. Hned se kámen v palác klene, prostřed bílá komnata, v síních stoly rozprostřené pro pány a knížata. Na stolech co hrdlo ráčí, vína, jídel na stohy, hudba drnká na pavlači, až to trhá pod nohy. V síních tenké vodojemy, v tanci dívčí kročeje, zrovna jak když liliemi samé růže proseje. A ty růže světlo v oku, lilje hlavou pokynou – „Bárto, Bárto, hni se v kroku, vyber si, však jedinou!“ Hned se v živý věnec klenou rty a šíje bělostné, všude, na rtech, na ramenou vděky jsou tak pohostné. Měkce obtočí ho k sobě, sladce mluví: „Náš jsi, náš, sláva tobě, sláva tobě, jednu-li jen zulíbáš!“ Bárta je však samá láska, líbá všecky v beztrudí, v tom zeď od základů praská – ráz! a on se probudí. Ten tam z ruky poklad zlata, palác, síně, přístěny – v dlani mozol a kus dláta, náruč bez děv, bez ženy. Vstal a hned si žáhu spraví: rukávy si vykasá, pere do skal, až se taví, až se země otřásá.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

švec, krejčí, bota, ušít, krejčík, střevíc, sklenář, šít, řemeslo, poplést

166. báseň z celkových 191

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. JINÁ PÍSEŇ PRO MLÁDENCE A PANNY A JICH SRDCE. (Viktor Dyk)
  2. OBRÁZEK Z POUTI. (Josef Jakubec)
  3. Syčák. (Ladislav Quis)
  4. PÍSEŇ STARÉ TŘEŠNĚ. (Karel Skřivan)
  5. Berenike. (Jaroslav Vrchlický)
  6. DUBEN (František Odvalil)
  7. Škoda mládí. (Josef Václav Sládek)
  8. 599. Před peleší papírek tou lítá (Jan Kollár)
  9. Hovor s Žižkou. (Adolf Heyduk)
  10. SVÁTEČNÍ RÝMY ŠEVCE MARTINA KLÍMY. (Svatopluk Čech)