XIV. Potůček s snivou olšinou,

Vítězslav Hálek

Potůček s snivou olšinou, to jak ten klouček s dívčinou: on sladce šeptne sladký děj a ona kývne líbezněj. A on co najde po cestě, co své to prostře nevěstě, ji v květ a perle usadí a v snubnou zeleň kapradí. A ona s myslí dětinnou za jeho stře se hladinou, a všecky sny a myšlenky s ním tká na písně praménky. Však není láska štěstí jen, jeť někdy jak přetěžký sen, jak vrby svislé zvětvení, jež v zlé tam stojí znamení. A jak se lásky mladý děj pod olší tká nejlíbezněj: tak bol mi, dívko, nad tebou, jež úkoj hledáš pod vrbou.

Patří do shluku

leknín, vodní, hladina, tůně, rákosí, tůň, vodník, rusalka, sítí, rákos

107. báseň z celkových 708

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. III. (Josef Kubelka)
  2. Ve skalách pěšina... (Rudolf Richard Hofmeister)
  3. PO SMRTI. (Bohdan Kaminský)
  4. BALLADA. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Láska lež, klam, bídná zráda, (Josef Holý)
  6. V libánkách. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Prosba. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Barkarola. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Černá tůně. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Bříza. (Adolf Heyduk)