VI. To vše je marné, snaha lichá,

Vítězslav Hálek

To vše je marné, snaha lichá, co zákonů těch nešetří, jimiž se poupě stává kvítkem a ptáče pánem v povětří. To jest ta nedorčená věta té Sisyfovy pověsti: vyvalte rozpor až tam na vrch, a svalí se, vám v neštěstí. To zapírejte si, jak chcete: co s přírodou je v neshodě, má smrti znak již na svém čele a kletbu ve svém průvodě. Tu žádný nepomůže úskok: dokud vše chcete po zpátku, vpřed ani o krok nedojdete a ve všem jste jen v počátku. Ten list již napsán písmem písma do samých světa základů, a co již i těm kvítkům svato, vám nesmí býti v závadu.

Patří do shluku

slavský, němec, velehrad, sála, řeč, mílek, německý, jev, slovan, okolek

343. báseň z celkových 412

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 180. Odtud chodník vinoucí se tence (Jan Kollár)
  2. 228. Duše. (Jan Petr Jordan)
  3. XLVIII. Pojď sem, ty pohozená lebko: (Vítězslav Hálek)
  4. Pověz, duše milá, pověz přímě, (František Sušil)
  5. 57. Zda i ty? (Jan Petr Jordan)
  6. O takovém co mníš o člověku, (František Sušil)
  7. Zavřete krčmy! (Jan Evangelista Nečas)
  8. 199. Druhého dne časem ranní doby (Jan Kollár)
  9. 144. Slav i vrahům dobře činit zvyknul (Jan Kollár)
  10. 60. Skutečný pán. (Jan Petr Jordan)