XXVIII. Starý javor, básník starý,

Vítězslav Hálek

Starý javor, básník starý, v písních dřímá na mechu, přišlo dítě osiřelé: „Dej, javore, útěchu.“ „Bloudím unavené lidmi, duše hladem umírá, každý má jen pro mne kámen, srdce své mi zavírá.“ Starý javor zamyslil se, vlastní ňadra rozevře – „Půjdem, hochu, uvidíme, zdali které otevře.“ Spolu chodí – div divoucí! Co je písní po lese, na housličky v smích je pláčou, a to srdcem otřese. Spolu chodí – div divoucí! Starý javor – srdcí pán, a kde srdce jenom kousek, zotvíráno do kořán.

Patří do shluku

tklivý, tón, teskný, zvuk, píseň, žalný, struna, vzdech, lkát, lkání

542. báseň z celkových 697

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Má poesie. (Otakar Mokrý)
  2. Když šlo processí. (Xaver Dvořák)
  3. SERENADA. (Jaroslav Vrchlický)
  4. 23. Co to bude, co to bude? – (Vojtěch Pakosta)
  5. Duetta. (Bohdan Kaminský)
  6. Lká vítr nocí... (Jaroslav Vrchlický)
  7. MELODIE. (Rudolf Mayer)
  8. Je ticho kolem – (Xaver Dvořák)
  9. I. Jste, Čechy mé, jak strom je v širém poli, (Josef Václav Sládek)
  10. PO LETECH. (Ludvík Lošťák)