BALLADA

Růžena Jesenská

Co zlatých listů napadlo v rybníku klidné zrcadlo! A divili se, spojeni v té pozdní, sladké jeseni oblaků pouti náhodě i na nebi i ve vodě. A jak se v sobě shlíželi, dva těžké mraky letěly. „Ty ve slunci se odhmotní!“ ,Jak krásné je – být samotní!‘ „Obláčku můj!“ ,Ty se mnou pluj až do smrti!‘ „Obláčku můj!“ Blesk. Rána. Nic. Jen v úžase zem’ pod objetím chvěla se: milenci pevně spojeni v té pozdní, sladké jeseni na břehu noci záhadné, kam slunce navždy zapadne.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

leknín, vodní, hladina, tůně, rákosí, tůň, vodník, rusalka, sítí, rákos

500. báseň z celkových 708

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. U RYBNÍKA. (Antonín Klášterský)
  2. V. SIESTA. (Antonín Klášterský)
  3. VEČERY NA VODÁCH. (Adolf Brabec)
  4. Barkarola. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Leknín. (Rudolf Richard Hofmeister)
  6. VĚJÍŘ. (František Kvapil)
  7. Při čtení sonetů Shakespearových. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Asyl v lesích. (Alois Škampa)
  9. Naladění. (Jaroslav Vrchlický)
  10. DOJMY A NÁLADY (František Odvalil)