Kdo pozvedl mě k Slunci do závrati

Růžena Jesenská

Kdo pozvedl mě k Slunci do závrati a v mysterie štěstí vzkřísil život můj, mne proměnil, naučil přijímati a chápat plameny arkana, dal mi tepot srdce svůj, zázračné philtry lil do snů mých ztracených... Fantomem lásky číš mou naplnil a se mnou oddaně z tmy věčných zaslíbení pil, hvězd zlata nečítal, neželel světa zrad, svou lásku vyvýšil nad času bludný chvat a kouzlo bytosti své vlil do snů mých vrácených...

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

322. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Povzdech k měsíci. (Augustin Eugen Mužík)
  2. PÍSNĚ VEČERA. (Zikmund Winter)
  3. RYTÍŘ CHIMÉRY. (Alfons Breska)
  4. Slavný smutek. (Otokar Březina)
  5. TULÁCKÁ ELEGIE. (František Taufer)
  6. SRDCE (Xaver Dvořák)
  7. Kazi (Rudolf Medek)
  8. Nikdy! (Xaver Dvořák)
  9. Hymnus. (Růžena Jesenská)
  10. ŽIVLOVÉ DUŠÍ (František Odvalil)