Ze hřbitova.

Jan Ježek

Když na hřbitově dlím a prohlížím si hroby a známý nápis za nápisem přečítám; tu vzpomínám si maně, kam že prchly doby, kdy spěchali jsme vespol ještě k dětským hrám. Ba vzdušné zámky statných rytířů a hrady i komoňstvo, že nezřel také dosud svět... Vše zmizelo – jen úzké, chladné lůžko tady a na něm ze snu mládí zvadlé růže květ.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

hrobník, motyka, rakev, kopat, hrobař, hřbitov, rýč, rov, hlína, jáma

150. báseň z celkových 461

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. U hrobu dítěte. (Ferdinand Tomek)
  2. Na židovském hřbitově. (Otakar Mokrý)
  3. Touha po odpočinutí. (Václav Antonín Crha)
  4. Ano – ne. (Josef Václav Sládek)
  5. ZIMA VE SKALÁCH. (Irma Geisslová)
  6. POMNÍK. (Vítězslav Hálek)
  7. JE SEČTEN DNŮ MÝCH ŘAD... (Josef Václav Sládek)
  8. DECH HROBU. (Jaroslav Vrchlický)
  9. BÁSEŇ ZÁVĚREČNÁ. (Ludvík Lošťák)
  10. Matka. (Josef Svatopluk Machar)