CYPŘIŠE.

Sigismund Bouška

Utichlo moře, tisíci ústy jen chví se a šepce, odlétly větry, jež ve sporu divokém ve tvář je bily, ticho a němo, loukami hladina leskne se hebce a všecky pěny se v kovová zrcadla moře vpily. Pusto a prázdno. Jen ostrov omývají vlny, rozvalin chrámu, balvanů rozmetaných plný. A smutek těžký objal ta nevlídná místa pustá, cypřiší kytkou, sestrami staletými vzrůstá. Samoty smutek korunou trojí tajemně šumí, zbloudilý pták a potulný mrak jim porozumí. Modlitba jejich v šumění vánku vzdychavě splývá, minulost propadlá ve snětích staletých vzpomínkou zpívá. Neznámá bolest přírody němým a výmluvným steskem zaznívá resonancí vln tichých melancholickým tleskem.

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

358. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. RADOST. (Sigismund Bouška)
  2. NÁLADA. (Sigismund Bouška)
  3. Krajina v duši. (Jiří Karásek)
  4. Závist. (Milan Fučík)
  5. SARAIL (Jan Opolský)
  6. PRÁZDNÝ CHRÁM (Jan Opolský)
  7. CHÓR JARNÍCH VOD. (František Taufer)
  8. HORSKÁ NOC (Jan Opolský)
  9. DEVÁTÁ VLNA (Růžena Jesenská)
  10. MIRAMARE. (Adolf Bohuslav Dostal)