U BRAN SMRTI

Josef Kalus

Stojí brána smrti chmurná, velkolepá. – Mladý poutník unavený na ni klepá: Otevřete bránu!“ – „Co chceš, smělý hosti?“ Rád bych smrti branou vešel do věčnosti: syt života, světa vřavy, jeho shonu, zaslech bych rád jinou píseň, sladších tónů, z jiného rád bych se zdroje napil zase, vykoupal svou duši ve světlejším jase, kouzelnější barvy spatřil na obzoru i skvělejší lunu, hvězdy, slunce, zoru.“ Zapomínáš, pyšný, nedočkavý brachu, žes míň nežli součást zvířeného prachu, míň než mýdlová je bublina a pěna, že tvůj bol i radost pranic neznamená, že jsi bez významu v světa koloběhu, ve věčnosti moře, které nemá břehů...“ znělo mrzutě a chladně, odmítavě. Poutník lomozí však dále nedočkavě: Otevřete, život pro mne nemá ceny, srdci mému zklamanému třeba změny, starostí jsem jenom užil, trampot, trudů: za branami smrti, tuším, šťasten budu.“ Není klidu, štěstí za branami smrti...“ Není?“ poutník trne. „A čekal záři!“ Od bran smrti couvá se zklamanou tváří, do života zpátky pozvolna se vrací: všeho smysl hledá v usilovné práci. –

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

930. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Josef Holý)
  2. Epitaf. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Své dceři v létě 1903. (Jaroslav Vrchlický)
  4. PŘI OBJEVENÍ NOVÉ PYRAMIDY V MEYDUNU. (Jaroslav Vrchlický)
  5. KOLODĚJ (Josef Holý)
  6. XLVII. Smrt kmotra kde koho prý natáhne, (František Leubner)
  7. Reflexe. (Jaroslav Vrchlický)
  8. KRÁSNÝ SEN (Zikmund Winter)
  9. Chci život... (Růžena Jesenská)
  10. None (Adolf Racek)