IV. Oblaku šedivý

Josef Kalus

Oblaku šedivý v kajícím habitě, vážně proč kráčíš dnes po jarním blankytě? V dumy proč hluboké noříš svou sivou leb, pro výkřik rozkoše, proč jsi dnes hluch a slep? Kdes nechal bílý pás, růžovou obrubu – chceš světu hlásať dnes smrť, peklo, záhubu? Tos jistě neslyšel, švěholiť od rána ve vzduchu májovém mladého skřivana! Tos jistě neviděl ohnivé pocely, jež z jasných červánků ku zemi pršely. To jistě, staruchu, nevidíš do dálky, že nezříš u háje květ modré fialky. Na každé haluzi hrsť bujných pupenců, po lukách dováděť tlum šťastných milenců. Ó vem dnes slunný plášť, odlož čerň habitu a sladkou jara báj všem hlásej s blankytu!

Patří do shluku

ptačí, drozd, kyprý, luh, hnízdo, pyl, vřes, sněť, horský, přizdobit

887. báseň z celkových 1107

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. LETNÍ DEN POTULNÉHO PĚVCE. (Karel Dostál-Lutinov)
  2. LXX. Veselé cestování (Adolf Heyduk)
  3. None (Adolf Heyduk)
  4. V den větrný (Stanislav Kostka Neumann)
  5. Hle, jaro jde... (Josef Kuchař)
  6. Při dešti. (Adolf Heyduk)
  7. Dokvetaly, odkvetaly... (Adolf Heyduk)
  8. DĚDŮV ODKAZ (Adolf Heyduk)
  9. Cesta k domovu. (Adolf Heyduk)
  10. JARNÍ. (Jaroslav Vrchlický)