XXXIV. V řeholnické chyšce o půlnoci

František Jaroslav Kamenický

V řeholnické chyšce o půlnoci Zbožný Kristan děsivý má sen; Zdáť mu se, že těžce nemocen Leží Boleslav – již bez pomoci. Že umírá krátké po nemoci – Od lidu, od něhož prv byl klen, Hořce oplakán a oželen Že již béře za svými se otci. Krásný mládenec tu k němu spěší, Oblečen jsa bílý ve oděv, Ustrašené snem tak srdce těší: „Zkrocen jest a smířen Boží hněv, Vzezřelť milosrdně na tvé lkání Hospodin a přísné na pokání!“

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

zvon, varhany, zvuk, znít, hlahol, ston, zvonice, tón, žalm, chorál

440. báseň z celkových 531

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Ballada žabí. (Augustin Eugen Mužík)
  2. Noci před smrtí. (Bohdan Kaminský)
  3. Plačtivá historie. (Hugo Václav Wunsch)
  4. NA ROZCESTÍ. (František Kvapil)
  5. Hlas zvonu. (Adolf Heyduk)
  6. I. Klekání. (František Táborský)
  7. Umíráček Karla IV. (Václav Antonín Crha)
  8. VIDĚNÍ NA HŘBITOVĚ (Jaroslav Vrchlický)
  9. Útěcha pozůstalým. (Beneš Metod Kulda)
  10. ROSENFELD – SLEPEC. (Jaroslav Vrchlický)