Umíráček Karla IV.

Václav Antonín Crha

Mrtvo, jako příkrov smrti, spočívalo nad Prahou: srdce Praha krvácelo zprávou smutnou, neblahou. Slze v očích, pospíchal lid vzhůru k hradu v hoři svém: tam dlel Karel, otec vlasti, na lůžku, ach, smrtelném. Kolem lůžka výkvět říše, císařská dlí družina, – Karel k nebi zvedá zraky – přišla jeho hodina. Ticho vůkol jako v hrobě, němě doba utíká, pod hradem lid český, věrný přidušeným pláčem štká. Ticho vůkol, jako v hrobě, teď se Karel usmívá – –: však slyš, z věže svatovítské ký to hláhol zaznívá? Všecky zvony náhle samy kývají se v krovu svém: zvoní Karlu umíráčkem v hlaholu přežalobném. S věží Prahy stověžaté zvuk se krajem prostírá, že nám otec nejmilejší, že nám Karel umírá. Dozvučely zvonů zvuky, jeden jen zněl poznovu s vížky svaté Kateřiny tam na Týně Karlovu. „Již jdu, dítky, Pán mne volá!“ Karel tiše šepotá; – již se nese jeho duše do lepšího života. Hořkým pláčem Praha pláče, v němém hoři národ dlí, a zvon s vížky karlotýnské zní, ať se vlast pomodlí.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

v básni jsme nalezli 2 místa, v básni jsou označena takto
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

zvon, varhany, zvuk, znít, hlahol, ston, zvonice, tón, žalm, chorál

119. báseň z celkových 531

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. LXXI. V svatojirském chrámě blíž oltáře (František Jaroslav Kamenický)
  2. Jsou okamžiky... (Jan Ježek)
  3. Hospodine, pomiluj nás!... (František Leubner)
  4. VELKONOCE MÝCH MRTVÝCH (Antonín Sova)
  5. Plačtivá historie. (Hugo Václav Wunsch)
  6. VELKONOČNÍ ZVON. (Xaver Dvořák)
  7. V ROZVALINÁCH (Alois Jirásek)
  8. V hrobce předkův. (Václav Antonín Crha)
  9. LVII. V dum koutu stajeném se kaple mrtvých šeří, (František Leubner)
  10. POHŘEB SEBEVRAHA. (Ferdinand Tomek)