Já vzpomínám si Je to dávno už(J5m)
je skoro celý život mezi tím(J5m)
a přece jako by to bylo dnes(J5m)
já vidím vše(J2m)
To bylo v onen den(J3m)
kdy prvně zblízka uviděl jsem smrt(J5m)
ó hořká smutná těžká vzpomínka(J5m)
To umřel tenkrát bratr Gabriel(J5m)
hoch tichý hodný který umíral(J5m)
z nás první prvý z celé rodiny(J5m)
A já jsem tenkrát jatý smrtí tou(J5m)
jež otřásla mou celou bytostí(J5m)
a nemoha se dívat na hoře(J5m)
všech ostatních šel do zahrady ven(J5m)
a tam jsem dlouho chodil sám a sám(J5m)
A venku podzim byl však jasný den(J5m)
tak smutně krásný byl v té jeseni(J5m)
že lítostí mne jala myšlénka(J5m)
že mrtvý nevzbudí se nikdy víc(J5m)
a nikdy více již se nebude(J5m)
procházet s námi v naší zahradě(J5m)
ó nikdy více sebe krásněji(J5m)
byť slunce svítilo a vábilo(J5m)
A oči mé zalité slzami(J5m)
se stále dívaly a vracely(J5m)
k otevřenému oknu jednomu(J5m)
za kterým bez hnutí a života(J5m)
přikrytý ležel chlapec ubohý(J5m)
A nevím jak to bylo pojednou(J5m)
leč vím že v chvíli té jak byl jsem sám(J5m)
v té náladě tak bolně zjitřené(J5m)
z té tesknoty jež duši rvala mi(J5m)
a z duše té tak rozbolestněné(J5m)
jsem napsal báseň první v životě(J5m)
Kol stmívalo se už a sem a tam(J5m)
jak dál jsem chodil naší zahradou(J5m)
a ty své první verše skládal jsem(J5m)
ty neumělé smutné ve kterých(J5m)
jsem vyslovit chtěl celou bolest svou(J5m)
v té chvíli bylo mi že vedle mne(J5m)
v tom soumraku jenž ze všad vyrůstal(J5m)
i v nitru mém v mé celé bytosti(J5m)
cos neznámého roste v srdci mém(J5m)
že dotýká se nejtajnějších strun(J5m)
a struny ty že náhle ozvaly(J5m)
se životem že tonem zavzněly(J5m)
a rozezvučely se pojednou(J5m)
a rozechvěly třeba v nesouzvuk(J5m)
přec jenom v píseň jež tam dřímala(J5m)
a vzbuzena tím divným dotknutím(J5m)
od oné chvíle zní a chvěje se(J5m)
v mé duši dál a celou řadou let(J5m)
se chvíti nepřestala v srdci mém(J5m)
A dnes po dlouhých létech náhodou(J5m)
když na svou první báseň vzpomínám(J5m)
mám v duši hořký pocit trpkosti(J5m)
a resignace Často přátelé(J5m)
jsem vzpomněl si že jinak mohlo být(J5m)
Kdož ví ten hlas jejž v duši slyšel jsem(J5m)
za kterým šel jsem v celém životě(J5m)
neklidem bouří kdož ví zda ten hlas(J5m)
přeludem nebyl jemuž věřil jsem(J5m)
a který nebyl víc než bludičkou(J5m)
jež kmitá se ti v noci na cestu(J5m)
a pohasne když poznáš v úzkostech(J5m)
že zbloudil jsi Já často přátelé(J5m)
na svoji první báseň vzpomínám(J5m)
snad lépe bylo by mi bývalo(J5m)
bez oné trudné chvíle ve které(J5m)
ta první báseň má se zrodila(J5m)
by předchůdcem všech byla ostatních(J5m)
jež rodily se aby zapadly(J5m)
a zanikly jak v lese při bouři(J5m)
sten raněného ptáka zaniká(J5m)
Můj celý život v nich a s nimi srost(J5m)
a komu byl ten život k užitku(J5m)
A komu prospěl Koho potěšil(J5m)
A sám já byl jsem v tomto životě(J5m)
snad šťastným někdy třeba na chvíli(J5m)
V tom boji za myšlénku v pochybách(J5m)
jež ztýrají tě v trudných zápasech(J5m)
a v odříkání jemuž vydán jsi(J5m)
v posměchu těch jimž sloužiti jsi chtěl(J5m)
svou myšlénkou a duší duše své(J5m)
v tom všem co se všedními starostmi(J5m)
až k smrti tebe denně utýrá(J5m)
jak možno tady mluvit o štěstí(J5m)
A přece zdá se mi že štěstí jest(J5m)
A zdá se mi že nebýt básníkem(J5m)
klid maje v srdci svém i v duši své(J5m)
neznámý všem jsem klidně mohl žít(J5m)
po boku ženy drahé zdá se mi(J5m)
že nemusil jsem světem jíti sám(J5m)
s hořkostí v duši s tesknou obavou(J5m)
před budoucností a se vzpomínkou(J5m)
na život celý který bez cíle(J5m)
a bez účelu prchá v hluché prázdno(J5f)