Česká vesnice.

Bohdan Kaminský

Den podzimní je, obloha tak nízka. Pláň. V dál se řadou táhnou topoly, tmou jejich kmenů zabělá se víska a v dál se tratí cesta do polí. A dřevo kříže rudě obarvené tu na kraji, kde řídne chudý les, a ztrnule ten kříž se ze tmy klene a někdo se tam dívá do nebes. A hluboký klid svatý na všem leží, ni strom se nehne, kraj si zvolna zdřím’, s chatrčí nízkých, na něž lehce sněží, jen po zemi se plouží bílý dým. A bílý kouř ten nedoletí vzhůru, to je ten těžký, utajený vzdech, by onen Velký kdesi na azuru ten výkřik zdola ani nezaslech’.

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

288. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Podzimní jitro. (Antonín Klášterský)
  2. PO SLUNNÉM DNU (Antonín Sova)
  3. Doma (Stanislav Kostka Neumann)
  4. Od lesů plovou hejna vran... (Stanislav Kostka Neumann)
  5. NA CESTĚ Z BAŽANTNICE. (Karel Červinka)
  6. POSLEDNÍ PROCHÁZKA PARKEM V L......*) (Jaroslav Vrchlický)
  7. TUCHA. (Jaroslav Vrchlický)
  8. VEČERNÍ KRAJINY. (Jaroslav Vrchlický)
  9. V ČERNÝ DEN. (Alois Škampa)
  10. KRAJINA ČESKOMORAVSKÉHO POHOŘÍ (Antonín Sova)