Bůh sám...

Bohdan Kaminský

Výkřiků sta kol v mrtvém vzduchu visí, jichž mimo boha nikdo neslyší; to slední pozdrav těch, kdo zoufali si, když bol jich dospěl v stupeň nejvyšší. A výkřiky ty dále vzduchem znějí nad tichem skal a lesů, z břehů vod a ze hřbitovů, šílen v beznaději kde s bohy člověk rval se o život... Být vševědoucím, jaká hrozná muka, zřít tisícerý zápas se smrtí, vše zoufalství, ve kterém srdce puká a lidský život sám se rozdrtí. Být vševědoucím, jaký strašný osud! Zřít zoufalé ty oči – – tuším teď, jak s výčitkou tak zřely k nebi, dosud bůh sám že na ně dlužen odpověď.

Patří do shluku

loď, plachta, plavec, stožár, člun, přístav, koráb, paluba, plout, vrak

1158. báseň z celkových 1316

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. V MRTVÉ ZÁTOCE. (Viktor Dyk)
  2. 1. U pat hor již odumírá (Jan Evangelista Nečas)
  3. OD BŘEHŮ ŽITÍ K BŘEHŮM ZAPOMNĚNÍ... (Bohdan Kaminský)
  4. Ostrov mrtvých. (Jaroslav Vrchlický)
  5. 16. Přes života toho bouřné moře (František Sušil)
  6. 216. Kam zvuk ten jde vzduchem? Kam krápěj tahle jde proudem? (František Sušil)
  7. Na moři. (Otakar Mokrý)
  8. OBLAKA. (Antonín Klášterský)
  9. [Scirocco] (Jiří Mahen)
  10. OBĚŤ NADŠENÍ. (Irma Geisslová)