Bůh sám...

Bohdan Kaminský

Bůh sám...
Výkřiků sta kol v mrtvém vzduchu visí, jichž mimo boha nikdo neslyší; to slední pozdrav těch, kdo zoufali si, když bol jich dospěl v stupeň nejvyšší. A výkřiky ty dále vzduchem znějí nad tichem skal a lesů, z břehů vod a ze hřbitovů, šílen v beznaději kde s bohy člověk rval se o život... Být vševědoucím, jaká hrozná muka, zřít tisícerý zápas se smrtí, vše zoufalství, ve kterém srdce puká a lidský život sám se rozdrtí. Být vševědoucím, jaký strašný osud! Zřít zoufalé ty oči – – tuším teď, jak s výčitkou tak zřely k nebi, dosud bůh sám že na ně dlužen odpověď. 93
Básně v knize Protesty:
  1. Preludium.
  2. Co, mladý snílku, chceš tu...
  3. Duma.
  4. Když jsem kouřil doutník.
  5. Zlomek.
  6. Duma hřbitovní.
  7. Lev.
  8. Zde darmo ptáš se...
  9. Pod krucifix.
  10. Magdalena.
  11. Myšlénky nezrozené.
  12. K podobizně básníka v knize veršů.
  13. Hořící rakve.
  14. Zrozená pro jiný břeh.
  15. Slova k melodii bouře.
  16. Příteli, který oslepl.
  17. Z našich bojů.
  18. Geniům.
  19. Kontrasty.
  20. Bez cíle.
  21. Lesní réva.
  22. Noční fialy.
  23. Bez odpovědi.
  24. S novými myšlénkami.
  25. Lampy duchů.
  26. Po přečtení Českých znělek.
  27. Sláva.
  28. ***
  29. Nejvyšší štěstí.
  30. V hodině bolesti.
  31. Prosa v básni.
  32. Jak kovkopova práce trudná...
  33. Bůh sám...
  34. Ve chvíli smutku...
  35. Na prahu smrti.
  36. Bůh a člověk.
  37. Touha do dáli.
  38. Psu, jemuž závidím.
  39. Pohodlí.
  40. Píseň.
  41. Mní člověk...
  42. Vše ztraceno...
  43. Na podzim.
  44. Básník.
  45. Zakleté jaro.
  46. Za nocí hvězdných.
  47. Zde v každý pohár...
  48. Po smrti.
  49. Dva motivy.
  50. Do památníku jednomu ze mnohých.
  51. Já v snách jsem vídal...
  52. Proč bys více nevěřila...
  53. Naději.
  54. Jde mladý hoch...