Zde v každý pohár...

Bohdan Kaminský

Zde v každý pohár...
Zde v každý pohár, z něhož piješpiješ, a v každou tvoji číš vždy hořká krůpěj skanout musí, než ústa ovlažíš. Tak v pohár čistých oněch snění, jichž chová dětský věk, při prvním kroku do života spad’ hořký peluněk. Tak v první pohár ověnčený, jejž láska dala ti, zřel’s trpké víno lsti a zrady, jak rubín sálati. Tak v pohár, z něhož zanícení a nadšení jsi pil, sklamání hořká krůpěj padla, jak’s v dlaň jej uchopil. A když jsi sáh’ po číši štěstí, než mohl’s tušiti, už odříkání otrávilo s životem duši ti. Tak snad až jednou píti budeš na sklonku pustých dní, snad ještě bude otráveným tvůj pohár poslední. To otráví jej upomínka na konci bludných cest, že nadarmo to všecko bylo a teď už pozdě jest. 122