Preludium.

Bohdan Kaminský

Preludium. Preludium.
S úsměvem na rtech všichni v život jdeme, nadějí tisíc každý v srdci mladém. – – – – – – – – – – Však potom zvolna ruku k srdci kladem a čelo bledé zamrazí nás chladem, když ničeho tu z toho nenajdeme. Když vysílen a těžce ztýrán každý tím krutým bojem, který žitím zveme, jen stěží míjí propast samovraždy a procítí tu stokrát muka hrozná té děsné pravdy, jež nás všecky drtí, když v pláči pozná, že život je jen preludiem k smrti.
[9]