Psu, jemuž závidím.

Bohdan Kaminský

Zde otevřeně, brachu, dím: tři roky ti závidím vždy, stále, v noci, ve dne... V dnech smutku i když zve mne ples, vždy před mým okem zvedne se nádherný a líný pes a do okna si sedne. Ó kamaráde, příteli, ó víš-li nebo víte-li, když jít mám po nábřeží, kde vaše okna, drahý, jsou, že povzdech tajím stěží, že závist těžká na prsou mi jako můra leží. Kol tebe dělník po práci se vysílený potácí – – ó hleď jen toho chlapa, on drze hledí, k večeři co tvoje milost papá, v bídné jizby zášeří jej známá vede mapa... A denně ráno, v poledne, v tvé okno chudák pohledne, jenž s utrápenou tváří ty dlouhé, dlouhé hodiny, ze školních lavic k stáří chléb suchý četné rodiny vypíše v kanceláři... Ty nevíš, co je mráz a hlad. Vždy’s na vyhřátý polštář klad své černé, líné pracky. Svůj každý pohyb měl jsi rád, tak elegantní, čacký k nám lidem zřel jsi kolikrát tak málo kamarádsky. Ba zdá se, lidí vztek i žel že časem i vyrážel, i pohled závistivý. Ty s okna svého přízemí zřel’s, jak se tobě diví, že ty máš nebe na zemi a jak se ti tu civí. nemoh’, dím to na svou čest, víc pohledu jsem tvého snést, vždy jsem prchal studem, když lidi s tebou měřil jsem, a v životě svém chudém jsem říkával: „Snad býti psem kdys sami chtíti budem...“ My, kteří víme, co je mráz i bída, která šlehá nás, my, zhladovělé davy my chápali, náš chudý zjev že jeho milost baví, když zívnul, k nám se zahleděv s své výše pohrdavý. Kdo . Jak v okně hřál se rád, snad myslíval si kolikrát svým okem na mně vázna: Tak, tak, ty bloude, zdá se mi, že svět je nicka prázdná a lidsky cítit na zemi že úlohou je blázna.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

sonet, znělka, rým, rýma, verš, petrarka, sloka, poeta, báseň, dante

330. báseň z celkových 341

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. báseň bez názvu (Antonín Klášterský)
  2. Sonet – apostrofa. (Josef Svatopluk Machar)
  3. APOSTROFA. (Jaroslav Vrchlický)
  4. KANDÍK PSÍ ZUB. (Antonín Klášterský)
  5. VI. STÍN. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Pierina Ricci. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Ahasver na věži Eiffelově. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Píseň (František Gellner)
  9. Pod obraz Danteho v předvečer svého sňatku. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Své ženě s předešlým sonetem. (Josef Svatopluk Machar)