Gouvernantka.

Bohdan Kaminský

Má v očích zašlých přání stopy, jak světlošky by kmitly ze tmy. Tak den co den si vyjde s dětmi vždy odpoledne na Příkopy. Má temnou pleť a tmavé vlasy a dlouhý plášť, v němž zdá se malá, a klobouk, jejž jí paní dala a který ona přešila si. Tak poslouchá, co cizí děti si žvatlají a mluví s nimi, a davy kol se hemžícími dál její pohled v prázdno letí. Snad myslí si v tom hlučném víru, až zase doma s dětmi sedne a ráno, celé dopoledne se mučit bude u klavíru. Snad myslí si, až děti vzrostou, jak „s Bohem, slečno,“ řekne se jí, a ona půjde s beznadějí v budoucnost všeho blaha prostou... Leč vlídná je jak tiché ptáče a davem jdouc za ruku vede po jedné straně děvče bledé a s druhé hocha kudrnáče. A po francouzsku vykládá mu, když otázkami hoch ji mučí, a štíhlé děvče růsti učí, jak sluší se, na velkou dámu... Tak od Můstku až k Prašné bráně od pěti hodin chodí k šesti... Když ptala by se, co je štěstí, kdo z lidí co jí podá za ně?

Patří do shluku

valčík, sál, karneval, tančit, polka, parketa, tanec, čtverylka, bál, piano

196. báseň z celkových 549

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. MATKA. (Antonín Klášterský)
  2. MANŽELÉ. (Antonín Jaroslav Klose)
  3. V TANEČNÍ (Josef Holý)
  4. None (Karel Leger)
  5. Poslední pohádka... (Josef Svatopluk Machar)
  6. První kapitola. (Josef František Karas)
  7. Odpoutání. (Bohdan Kaminský)
  8. FRAGMENT. (Hanuš Jelínek)
  9. ZA STAROU LÁSKOU (Bohdan Kaminský)
  10. Bálové šaty. (Antonín Klášterský)