Kraj v Pošumaví Podzim tesklivý(J5m)
kol opřádá vše mlhy závojem(J5m)
jenž jako tkaný z hvězdných paprsků(J5m)
tak jemně hebko na vše ulehá(J5m)
Tu bílým svitem zvolna utají(J5m)
a zasypává propast bezednou(J5m)
pláň z které život zvolna umírá(J5m)
květ jehož život hasne v rozpuku(J5m)
strom s něhož zvolna lístí oprchá(J5m)
jak mladost sláva láska naděje(J5m)
sny štěstí písně z srdce lidského(J5m)
A přijde večer se svým západem(J5m)
a přijdou noci s hrůznou svojí tmou(J5m)
a přijde podzim krut a nečekán(J5m)
a zima zima která mrazem svým(J5m)
na srdce tvé jak upír ulehá(J5m)
A marné marné marné volání(J5m)
Co výkřik jest jenž dříve umírá(J5m)
než z prsou mroucích na ret vyplynul(J5m)
by bez ozvěny léku soucitu(J5m)
v propastech ducha zmíral neslyšán(J5m)
co do slzí jež oko nepláče(J5m)
jichž děsným žárem jenom zarudá(J5m)
jak večer nebe krví zaplane(J5m)
jež tokem živým ňader se skály(J5m)
se řine zvolna vlnou stékajíc(J5m)
v ten otrávený pohár života(J5m)
Ó divý rej až jednou překypí(J5m)
byť po létech až vlnou poslední(J5m)
ať je to lítost vášeň neúspěch(J5m)
hněv smutek hoře dítě zoufalství(J5m)
Tak v těžkých mukách vhroužen dumy své(J5m)
co zatím ruka stěží rozhrne(J5m)
tlum neústupných větví pralesa(J5m)
jímž potácí se krok ten opilý(J5m)
já stanu náhle jako okouzlen(J5m)
Slyš z údolí ten nápěv podivný(J5m)
to klepot mlýna v sluch mi zaznívá(J5m)
Ó sladká hudbo v lesním zátiší(J5m)
Ó konejšivých písní akkorde(J5m)
Tvůj sladký souzvuk tím je duši dnes(J5m)
čím jindy matky tichá modlitba(J5m)
ah prostá píseň drahé matičky(J5m)
já vzpomínám si v dobách minulých(J5m)
ó minulých že nikdy nikdy víc(J5m)
se sladká jejich něha nevrátí(J5m)
ni květů smavých vůně opojná(J5m)
v dobách těch už čím mi bývala(J5m)
kdy ještě děcku srdce svíralo(J5m)
se předtuchou snad dnů mých nynějších(J5m)
tak bolestně ba zrovna jako dnes(J5m)
A matičko vím není vinou tvou(J5m)
že syn tvůj není běda není blah(J5m)
a šťasten tak jak snad si přávalas(J5m)
že světem stále prchá bez cíle(J5m)
dál věčně dál a nikde oddechu(J5m)
Dnes šumem města běsně vířícím(J5m)
a zítra v snění starým hřbitovem(J5m)
žen svůdná ňadra v divé orgii(J5m)
a zítra líbat starý náhrobek(J5m)
a uschlý drn a křížek spuchřelý(J5m)
dnes z poháru jenž věnčen růžemi(J5m)
se vínem láskou slávou opíjet(J5m)
a zítra píti z číše zoufalství(J5m)
Však náhle snů mých chmurná osnova(J5m)
se přetrhla já zvednul hlavu svou(J5m)
a poslouchal hle klepot mlýnských kol(J5m)
se zvolna halil v závoj mlčení(J5m)
Jen ozvěna jež bloudí po lesích(J5m)
svým tajůplným křídlem těkavým(J5m)
ta plachým steskem po něm zavolá(J5m)
on běda běda víc se nevrátí(J5m)
Ba nevrátí ba nikdy nikdy víc(J5m)
se nevrátí jak jiskra života(J5m)
jež večerem tam právě shasíná(J5m)
Neb píseň má co křídlem zlomeným(J5m)
o stěny bila ňader vymřelých(J5m)
a po ruinách zašlé mladosti(J5m)
po luzích lásky záhy odkvětlých(J5m)
sfer slunečnem i pláčem propastí(J5m)
i nekonečnem věků sluncí hvězd(J5m)
a z květu na květ v bázni těkala(J5m)
hle ve mlýně na loži smrtelném(J5m)
den v skonu plál a západ krvácel(J5m)
jak plakal by pro život ztracený(J5m)
ta mlynářova dcera jediná(J5m)
dnes odcházela k břehům neznámým(J5m)
zkad žádný žádný víc se nevrátí(J5m)
Já vešel v síň neb bylo před bouří(J5m)
a na hory se noc už snášela(J5m)
a vichr vál tím krajem mrazivý(J5m)
Já vešel v síň a jenom pustý pláč(J5m)
mne uvítal a smutek hluboký(J5m)
a více si mne nikdo nevšímal(J5m)
A nahlédl jsem v bílou světnici(J5m)
kde domácí kol lkali u lože(J5m)
a uviděl jsem matku stařičkou(J5m)
jak v pláči lomí těma rukama(J5m)
jež hýčkávaly dítě ubohé(J5m)
a starý mlynář stál tam u okna(J5m)
a v dál se díval okem posupným(J5m)
V tom náhle dcera vzkřikla na loži(J5m)
a zmírající pohled ztrhaný(J5m)
v němž bylo více než lze slovy říc(J5m)
tkvěl na dveřích kde stál jsem dojatý(J5m)
A naše oči jak se potkaly(J5m)
já viděl jen že suché bílé ty(J5m)
své ruce vstříc mi němě spínala(J5m)
a pak jsem chvěl se v divé závrati(J5m)
a v hlavě mi to náhle hučelo(J5m)
jak rozbouřený širý oceán(J5m)
a oko plálo žárem horečným(J5m)
a mrazivě cos žehalo mi skráň(J5m)
Já poznal ji ó děsné poznání(J5m)
já poznal jsem tu hlavu předrahou(J5m)
a čelo to ten pohled hluboký(J5m)
Ó Julie ó zlatá Julie(J5m)
že tak jsme se tak shledat musili(J5m)
Tys byla ještě zpola dítětem(J5m)
a Julie já tak tě miloval(J5m)
tou láskou čistou jako člověk můž(J5m)
jen milovati jednou v životě(J5m)
jen jednou jednou A já přistoupil(J5m)
jsem k tvému loži obě ruce mé(J5m)
se vztáhly k tobě a ty podalas(J5m)
mi naposled tu drahou ruku svou(J5m)
a tak s tím vlídným milým úsměvem(J5m)
ač trpkým trochu jako bolestí(J5m)
a tak s tím dlouhým dlouhým pohledem(J5m)
v němž bylo vše jsi hlavu sklonila(J5m)
a odešlas Ó Julie A kol(J5m)
se na mne všecky oči upřely(J5m)
jak nemohly by vše to pochopit(J5m)
A já tisk matce která chvěla se(J5m)
jak zlomená ty obě ruce a(J5m)
pak přistoupil jsem k otci u okna(J5m)
a podal jsem mu ruku soucitně(J5m)
a pravil jsem Já vaši dceru znal(J5m)
ctím smutek váš a bol váš veliký(J5m)
Bůh potěš vás A tak jsem vyšel ven(J5m)
Já nevím kde jsem bloudil noci té(J5m)
Snad byla bouře Ano zdá se mi(J5m)
že kolem mne cos řvalo divoce(J5m)
a úpělo a jako plakalo(J5m)
a jako by v těch stromů haluzích(J5m)
plál stálý oheň blesků zarudlý(J5m)
a jako by se vše ty haluze(J5m)
jak lidské ruce po mně spínaly(J5m)
a jako by v nich cosi smálo se(J5m)
mé bolesti já nevím Druhý den(J5m)
jsem k večeru se vrátil do mlýna(J5m)
A na zápraží starý mlynář stál(J5m)
a jak mne shléd šel bez slova mi vstříc(J5m)
mně podal ruku jež se zachvěla(J5m)
a vedl mne do bílé světnice(J5m)
kde vysílen jsem klesl Nato pak(J5m)
mlynářka vešla a jak shlédla mne(J5m)
zas rudé její oči omžily(J5m)
se slzami a pustý její pláč(J5m)
zas ozýval se mlýnem mlčícím(J5m)
A starý mlynář hlavu ve dlaních(J5m)
co nad stolem se němě zadumal(J5m)
a hleděl v prázno okem přivřeným(J5m)
mne ptala se kde znal jsem Julii(J5m)
A já jsem děl když u své příbuzné(J5m)
kdys byla v Praze že jsem kolikrát(J5m)
ji vídával však nikdy pravil jsem(J5m)
s ní nemluvil v tom krví cítil jsem(J5m)
mi zrudla skráň leč zajímala mne(J5m)
ta nelíčená její prostota(J5m)
a vlídný její pohled laskavý(J5m)
A pak jsem ji už více nespatřil(J5m)
Muž vzal ji domů Tady ucházel(J5m)
se o ní vdovec mlynář bohatý(J5m)
kterému otec dávno slovo dal(J5m)
byl hodný muž a ve všem poctivý(J5m)
a zachovalý mlýn měl potřebí(J5m)
už hospodyně ale Julie(J5m)
nechtěla nikdy ani mluvit s ním(J5m)
A pak kdys večer když zas odešel(J5m)
a otec zuřil s pláčem objala(J5m)
má kolena a k otci dolezla(J5m)
a sepjatýma těma rukama(J5m)
se vyznala že v Praze miluje(J5m)
by nečinil ji navždy nešťastnou(J5m)
A na ta slova starý mlynář teď(J5m)
vstal od stolu a s hlavou schýlenou(J5m)
šel ze světnice na ta slova muž(J5m)
se rozlítil a svatě přísahal(J5m)
že lásku tu jí z hlavy vypudí(J5m)
a vyčítal jí nevděk k rodičům(J5m)
to nejhorší čím lidi tresce bůh(J5m)
a vyčítal jí její neláska(J5m)
že předčasný mu kopati chce hrob(J5m)
by spala dřív ta hlava plesnivá(J5m)
Co měla já jsem dělat ubohá(J5m)
Mne pálil v duši hořký její pláč(J5m)
a její slze žehly srdce mi(J5m)
Mne bolelo to její mlčení(J5m)
když mlynář konal příprav ku svatbě(J5m)
a ona jenom stále mlčela(J5m)
a nechala se tupě líbati(J5m)
svým ženichem leč neusmála se(J5m)
a jenom chřadla chřadla víc a víc(J5m)
a když se podzim blížil ulehla(J5m)
a k ostatnímu pak jste přišel sám(J5m)
Byl večer pozdní když jsme umlkli(J5m)
Já nocí tou se díval sám a sám(J5m)
Noc byla jasná a vzduch po bouři(J5m)
tak průhledný a hvězdy třásly se(J5m)
mi nad hlavou tím leskem podivným(J5m)
vše bylo ticho jenom lesů šum(J5m)
tak hluboký a nekonečný vál(J5m)
tou dlouhou nocí jako boha dech(J5m)
vše bylo ticho jenom za mlýnem(J5m)
kdes hučel splav Vše v mlze spalo už(J5m)
i kola ještě stála bez hnutí(J5m)
a jenom voda temně šuměla(J5m)
a hučela tu dumnou píseň svou(J5m)
a jen ty lesy oddychaly dál(J5m)
mi nad hlavou A měsíc zapadal(J5m)
tak krvavě a mezi topolů(J5m)
štíhlými kmeny rudý jeho svit(J5m)
plál v umírání Zrak jsem obrátil(J5m)
já nemohl se déle dívati(J5m)
v ten ztrhaný a smutný jeho zrak(J5m)
A kolem noc už byla hluboká(J5m)
Jen tady v rohu v okně světničky(J5m)
plál kahanec u hlavy Julie(J5m)
jak dřímala ten dlouhý dlouhý sen(J5m)
Já zahalil se úže ve svůj plášť(J5m)
ty noci v horách jsou tak mrazivé(J5m)
Pak odnesli ji z rána na hřbitov(J5m)
Ó Julie má Tak jsem naposled(J5m)
stál nad tebou ty dítě májové(J5m)
ty krásné dítě prvních jarních snů(J5m)
ty nejkrásnější svatá písni má(J5m)
ó Julie má tak jsem naposled(J5m)
tvou ruku tisk jak spjata na ňadrech(J5m)
ten bílý křížek z kosti třímala(J5m)
s posledním květem vaší zahrady(J5m)
Ó Julie má tak jsem naposled(J5m)
políbil v pláči bílou tvoji skráň(J5m)
a tak jsi šla s tím trpkým úsměvem(J5m)
jejž dosud vídám v pustých nocích svých(J5m)
když zdává se mi měkká dívčí dlaň(J5m)
tak horoucně že tiskne ruku mou(J5m)
a potom v ráz ta ruka zastudí(J5m)
a já tvůj slyším výkřik poslední(J5m)
a ztrhaný a blouznivý tvůj zrak(J5m)
tak bolestně se na mne upírá(J5m)
a slyším jako těžký oddech tvůj(J5m)
a pustý pláč a tichou modlitbu(J5m)
a hluboký a táhlý lesů šum(J5m)
a vzdálené to mlýna klepání(J5m)
A vždycky ruce sepnu na prsou(J5m)
a dívám se v tu širou tmavou dál(J5m)