SVÉMU KLOBOUKU, ZA KTERÝM JSEM NOSÍVAL SNĚT CHVOJÍ.

Bohdan Kaminský

Ať lidé zlí se dále tobě smějí, – ty byl jsi na té krásné hlavě její. A za tvou pentli její ruka malá mně na památku snítku chvojí dala. A já to chvojí nosil od té chvíle – a vždy jsem v duchu tisk’ ty ruce bílé. A proto byl’s mi jako přítel drahý, že s tebou v duchu zřel jsem její tahy. A já tě chvojí nosil léto celé s tou září štěstí na zníceném čele. A než ta zima na vše lehnout měla, má Marie už dávno zapomněla. A proto je to chvojí mi tak milo, že je to vše, co z lásky mé mi zbylo.

Patří do shluku

hrobník, motyka, rakev, kopat, hrobař, hřbitov, rýč, rov, hlína, jáma

298. báseň z celkových 461

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PÍSEŇ. (Karel Červinka)
  2. Stopa v písku. (Bohdan Kaminský)
  3. 3 Tys plakala, že jsem Ti kdys (Josef Barák)
  4. Kletba. (Adolf Heyduk)
  5. II. In memoriam. (Jaroslav Vrchlický)
  6. FRANTIŠEK ŠEBELE. (Karel Mašek)
  7. EROTICKÉ TERCÍNY. (Josef Svatopluk Machar)
  8. ZA SVITU HVĚZD... (Bohuslav Květ)
  9. DOBRÁK (František Gellner)
  10. Návrat ze Šumavy. (Adolf Heyduk)