V LYRU ZE SLONOVÉ KOSTI...

Jiří Karásek ze Lvovic

V LYRU ZE SLONOVÉ KOSTI...
V lyru ze slonové kosti udeřil jsem Píseň našich duší, K jonskému tanci pobídl jsem váhavou nohou, Tvé vášni dal jsem trysknout v oheň nejplápolavější, A má žádost v něm počala zráti jak modrý hrozen v poledním slunci. Pižmové vůně těžce se vlekly dusnými komnatami! A smysly naše umdlévaly v monotonním tichu! Dny své jsme nechali za sebou, jak karavana bludná Zdechliny nechává v písčinách pouští. V dlouhé hodiny při massickém víně a lampách! Při lampách, jež bdí do hodin pozdních, Kdy Phoebus pobledlé hvězdy s nebe shání! Ale ta jitra! V duši hnus po té rozkoši zbývá, Jak ze slunného dne hmyz pod stropem bzučící, A mdlé paže visí s lože, kde celou noc hýřeno... 32