NAHOTA SNŮ

Jiří Karásek ze Lvovic

NAHOTA SNŮ
V barvách ztemnělých a hnědých snil jsem diskrétní naši lásku. Dnes duše má je pusta jak dům, kde shasili světlo, Výčitky svírají mou duši jak hadi umdlené tělo... Jak hadi, temně modří hadi, jichž kůže temná jest jak kobalt... Ret, jenž pil oheň vášně, zmrtvil se dávno ve vágní mdlobu... Měkké lože hříchu zaměnil jsem za drsný iberský pancíř, V studeném chrámu klečí má duše. Nadarmo! Rozkoše lupanaru Chechtají se rouhavě její zbožnosti s pod špatně přivřených dveří... Váháš, má duše? Je třeba všeho zapomenout A potřísnit nohu svou blátem profanních ulic... Váháš? Či věříš, ze dosud duše je, z níž tobě vstříc dýchne mdlá vůně? Nahoto snů! A ty prázdnoto, prázdnoto všeho! Trimalchio směje se, po hodech čistě své zuby... Váháš, má duše? Je třeba potřísnit sebe... 38
Básně v knize Sexus necans:
  1. IO TRIUMPHE!
  2. BACCHANAL
  3. HUDBA SENTIMENTÁLNÍ
  4. ZELENÉ OČI
  5. METEMPSYCHOSA
  6. ZMRTVOVÁNÍ
  7. HORKÉ A SMYSLNĚ RŮŽE...
  8. PÍSEŇ POCITU SEXUELNÉ MSTY
  9. TVOU NAHOSTÍ ŠÍLEN...
  10. PUBERTA
  11. SEXUS TRIUMPHANS
  12. SAMOTA
  13. MRTVÝ EROS
  14. ÚNAVA
  15. V LYRU ZE SLONOVÉ KOSTI...
  16. POZDNÍ OKAMŽIK
  17. SMUTEK MASA
  18. SETKÁNÍ
  19. NAHOTA SNŮ
  20. PŘÍCHOD BARBARŮ
  21. HNUS POZNÁNÍ
  22. HNUS ŽENY
  23. OMNE ANIMAL...
  24. VYHASLÉ OHNĚ
  25. DEFLORACE DUŠE
  26. SYMPOSION
  27. VYHNANCŮM LÁSKY
  28. VŠAK VÁM, O SILNÍ, ZPÍVÁM HYMNUS: