NÁŘEK MINSTRELŮV.

Alfons Breska

Pět let jsem do strun nezasáh, když souzvuk písní duší táh. Já cizím bardům naslouchal a vlastní píseň hrát se bál... Až později, až přijde čas, pak v zápas pěvců půjdu zas. V rytířský zlatý vkročím sál, v stříbrném rouše, bardů král. Zazpívám lásky světlý sen, že zvlhnou oči princezen. Až začnu sladkým hlasem pět, růžemi vzkvete celý svět... Pět let jsem do strun nezasáh, a mnohý smutek zimou táh. Co chtělo kdysi v slunci kvést, zapadlo sněhem u mých cest. Dál těším se, až později... ač vyschla zřídla nadějí.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

střet, léno, um, onyx, sol, pól, mim, ká, nard, směnit

182. báseň z celkových 454

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. DIALOG IV. (Karel Hugo Hilar)
  2. X. SOBĚ. (Jaroslav Vrchlický)
  3. ÓDA KU CHVÁLE VÝSTAVNÍHO VÝBORU. (Josef Lukavský)
  4. Sirena. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Hold svatých tří Králů. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Phyllis se směje! (Stanislav Mráz)
  7. báseň bez názvu (Stanislav Mráz)
  8. Fin de siècle. (Beneš Grünwald)
  9. PŘÍRODĚ. (Jaroslav Vrchlický)
  10. VI. Což opravdu již umlkám? (Jaroslav Vrchlický)