MOŘE ČASTO SLYŠÍM...

Antonín Klášterský

Moře často slyším ve svých snách šumět bouřně a zas jako v hrách. Voláš na mě, moře? Nevolej! Sám bych přilét, skočil ve vln rej. Sám bych přilét, ale nemohu, žena, dítě – první po Bohu. Jen co pár brázd ještě přeorám, rozběhnu se zase ku horám. Jednu ženě, druhou dítěti, po třetí chci k tobě letěti. A jestli mě sklátí dříve tíž, ty mi z dálky ještě zašumíš. Zašumíš mi, jak bych u vln stál, o volnosti, jíž jsem nepoznal!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

hrobník, motyka, rakev, kopat, hrobař, hřbitov, rýč, rov, hlína, jáma

385. báseň z celkových 461

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Pomluva. (Josef Václav Sládek)
  2. Ach škoda, škoda nastokrát... (Adolf Heyduk)
  3. XXIX. Kmocháčku, mně pantáta Život umřel. (František Leubner)
  4. POPĚVKY TULÁCKÉ. (Svatopluk Čech)
  5. Na růvek Iljušky. (Josef Pachmayer)
  6. SLAVÍČEK. (Jaroslav Vrchlický)
  7. HŘBITOV. (Emanuel z Čenkova)
  8. SKŘÍTKOVY DARY (Rudolf Illový)
  9. JE SEČTEN DNŮ MÝCH ŘAD... (Josef Václav Sládek)
  10. Párostroje. (Karel Alois Vinařický)