NA STARÝ OBRAZ LIDOVÉ MADONNY.

Antonín Klášterský

Obrázek Marie Panny – kol květů nach a pyl – jsem na skle malovaný v svou jizbu zavěsil. Ten starý obraz svatý s tím rámcem zvetšelým! Jak divně v srdci svém jatý teď k němu vzhůru zřím. Ó, co jsi zřela, rci mi, ty vlídná světice, ó, viď, jen hlad a zimy a slzí tisíce. Obrázku prostý z lidu, ó, jakou těžkou, žel, jsi porobu a bídu v slovácké chatě zřel. A kolik rukou v mdlobě a kolik srdcí as se pozvedalo k tobě po dlouhých roků čas. A co jsi slyšel vzdechů, co přání stlumených, co očí našlo as těchu v těch milých rysech tvých! A rodily se děti, a staří zmírali, co jiným v nouzi spěti za chlebem do dáli. A pohled první dlouhý, jak slední v skonu sil, tak stesku pln i touhy vždy k tobě zabloudil. Když ruce spjali dětem, tvůj ukázán jim vděk, tě dívky zdobily květem a proutím kočiček. Tak často chvějné světlo zaplálo pod tebou, co choré srdce hnětlo cos jako upír tmou. Na snivé Arnu řece jsem madon viděl řad, ta slavná díla štětce, jež nesvál času chvat. Leč žádné jejich líce, ač plné dobroty, mne nedojalo více tak v hloubi jako ty. Obrázku starý, prostý, v němž neumělá dlaň své duše dětské skvosty, svou nebi nesla daň! Teď v jizby mojí tichu, kde knihy plní zeď, ne na mou marnivou pýchu, v mé srdce chudé hleď! Svůj ke mně plný míru zde skláněj obličej, tu velkou v srdce víru mi v těžké chvíli vlej. Tu víru, s kterou v muce, jež křičí v nebesa, ten lid náš lomí ruce, a přeci neklesá!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

v básni jsme nalezli 1 místo, v básni jsou označena takto
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

vánoční, stromek, vánoce, stromeček, ježíšek, dárek, jesličky, štědrý, jezulátko, betlém

297. báseň z celkových 342

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. DOŠKOVÁ CHALOUPKO... (František Kvapil)
  2. IV. Kdy moje duše smutnou chabá poutí (Alois Jirásek)
  3. V ZIMĚ. (Jaroslav Goll)
  4. PÍSNĚ O MÉ DCEŘI. (Jaroslav Vrchlický)
  5. To byla doba velkonoc... (Adolf Heyduk)
  6. DÍVKA Z CIZINY. (Emanuel Čenkov)
  7. Vánoční stromek. (Adolf Heyduk)
  8. ŽALM VÁNOČNÍ (Antonín Klášterský)
  9. NA MATČINĚ ROVĚ. (Vítězslav Hálek)
  10. VÁNOCE. (Karel Babánek)