SHASÍNÁM LAMPU...

Antonín Klášterský

Shasínám lampu – na lože se kladu – již olej živný ke dnu došel v ní, teď nepokojně, bojácně se chví. Dřív silná záře a teď plamen malý, jenž ihned shasne a hned vzletí zas, jazýček jeho úzký, zamodralý jen ještě mžik chce v šero líti jas. Ó, k čemu boj ten pro ztracené věci, líp hlavu sklonit, ruce složit v klín, na posled lampa musí shasnout přeci, a všude kolem jeden rozlít stín. Chci zářit, svítit v noci tmu a stíny, chci cítit plamen v duši plát a hřát, vzruch síly svojí líti v poklid líný, v tom sen můj, život, který mám tak rád. Však jestli plamen klesat počne spěchem a bude zmírat, dříve plný krás, kéž zavane cos ke mně velkým dechem a shasí světlo – na jediný ráz!

Patří do shluku

monotónní, teskný, doznívat, jednotvárný, tón, znavený, ticho, stesk, zádumčivý, stmívat

337. báseň z celkových 380

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Zlatý stín. (Alfons Breska)
  2. Ve své jizbě. (Adolf Brabec)
  3. SLEPÝ (Viktor Dyk)
  4. MĚSTO (Hermor Lilia)
  5. MARUSIA MARU (Hermor Lilia)
  6. Míť někde v očích světlo sympathie, (Jan Evangelista Nečas)
  7. Skulinami bílých žalusií ( H. Uden)
  8. Notturno. (Jaroslav Vrchlický)
  9. KNIHY. (Antonín Klášterský)
  10. Hudba nálady. (Antonín Sova)