LESNÍ TŮNĚ

Alfons Breska

LESNÍ TŮNĚ
V kouzelných lesů zátiší, hlubokou roklí ztajena, kde ani vánky nedýší, sní lesní tůně zlacená. 7 Modravé ticho zrcadlí tajemná její hlubina, neb v tento úkryt zapadlý nevniká stezka jediná. Co náhle ruší hvozdů sen, že tichý záchvěv jimi táh’? Les celý chví se okouzlen a snivý šepot v korunách. Strom každý větve kolíbá. Oh! V zlatých vlasů záplavě se k tůni Sylfa nahýbá s korunkou čárnou na hlavě. 8